Historie

Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail


Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva (dále jen DES OP) byl oficiálně zaregistrován skupinou mladých začínajících ornitologů a příznivců ochrany přírody jako samostatné občanské sdružení u Ministerstva vnitra ČR 2. prosince 1992.


Původně se jednalo o úzce specializované neziskové sdružení, které se soustředilo hlavně na praktickou ochranu volně žijícího ptactva. Hlavním cílem několika málo nadšených dobrovolníků bylo postavit a zprovoznit Záchrannou stanici živočichů v Plzni. To se jim podařilo a dnes se spolek věnuje kompletní praktické ochraně všech druhů volně žijících živočichů.

Troufám si říci, že za několik let naší činnosti máme nejen slušně fungující léčebné a chovatelské zázemí, ale hlavně nadstandardní technické vybavení, poměrně hodně zkušeností a věřím, že i své místo nejen v Plzni, ale i v celém Plzeňském


 

Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva, jak již zaznělo v úvodu, byl oficiálně zaregistrován jako občanské sdružení 2. prosince 1992. Vzniku této organizace předcházely poměrně známé ornitologicko-ochranářské aktivity dvou klíčových zakladatelů spolku, a to Karla Makoně a Vladimíra Šťovíčka. Ti svůj zájem o přírodu rozvíjeli již od školních let (roku 1987), a tak není divu, že původní Záchranná stanice ptactva vznikla právě na Doubravce, v místě jejich bývalého bydliště a prvního působiště. Nemalou zásluhu na založení spolku a vzniku ZSP měl i přední kroužkovatel Národního muzea Praha, vážený pan Václav Bošek. Šest let praxe po boku vynikajícího ornitologa nás nejen profesně zdokonalovalo, ale i připravovalo pro praktickou ochranu přírody.

 

Neustále se zvyšující počty náhodně nalezených zvířecích pacientů, nedostatek prostor, financí a pracovní nasazení skupinky amatérských ornitologů kolem roku 1992 zaujaly shodou okolností trojici podnikatelů, následně statutárních zástupců spolku. Jmenovitě se jednalo o Pavla Samka, Pavla Kováře a Helenu Kaderovou, kteří pomohli hlavně se založením spolku a v jeho nelehkých začátcích. Dnes je tato vážená trojice čestnými členy naší organizace a pravdou zůstává, že bez jejich morální a finanční podpory bychom spolek jen stěží zaregistrovali.

 

První provizorní léčebné zařízení fungovalo již od roku 1991, a to nejdříve pod balkonem u bytovky, kde jsme s Vláďou Štovíčkem bydleli. To bylo z kapacitních důvodů zrušeno a následně přesunuto na soukromou zahradu Heleny Kaderové. Z foliovníku se stala voliéra pro vodní ptáky a ze zděného přístavku voliéra pro poraněné dravce. Do spolku se hlásí další členové jako například Martin Mazal, Lubomír Dolejš, Pavla Faiferlíková a další. Činnost organizace se dostává do regionálních medií a nesmazatelně se vrývá do veřejného podvědomí.

 

Od roku 1993 zajišťoval spolek téměř ve své vlastní režii a provizorních podmínkách pro jednotlivé orgány ochrany přírody, tenkrát ještě Okresní úřady Plzeň - sever, Plzeň - jih a Magistrát města Plzně, bezplatný servis spojený s provozováním prvního plzeňského léčebného zařízení pro volně žijící živočichy. Roční příjem pacientů se pohyboval od 50 až do 70 případů.

 

Neustále se zvyšující počet pacientů a zásahů nás směřoval k založení většího léčebného zařízení. To jsme spolu s MVDr. Zdeňkem Rampichem vymysleli a nechali vyprojektovat koncem roku 1993. Téhož roku začíná výstavba areálu na pronajatém městském pozemku v Plzni - Doubravce, na kterém stojí stanice dodnes. Dále do spolku vstupují nové tváře, jako například Václav Kural st., Ivonna Doležalová, Jaroslav Hruška, David Melichar, Ondřej Lukavský, Bohuslav Ježdík ml. a další. Během dvou následujících let odpracovalo 12 členů na výstavbě stanice několik set brigádnických hodin. Výsledek jejich snažení byl korunován 22. prosince 1995 úspěšnou kolaudací a oficiálním zprovozněním léčebného zařízení.

 

Finančně se na výstavbě stanice podílelo hlavně Město Plzeň, jeho jednotlivé Městské obvody a finanční fondy FŽP MP. Částečně přispěli i sousední okresní úřady, jednotliví sponzoři, nadace a soukromé subjekty.

 

Od roku 1996 až do roku 1998 provozoval spolek zcela oficiálně za téměř 50% podpory města Plzně a 10% podpory MŽP ČR výše uvedené léčebné zařízení a zároveň přebíral veškeré s tímto provozem spojené aktivity. Po několika nepříjemných neshodách a vyloučení Jaroslava Hrušky, odcházejí ze spolku na vlastní žádost v průběhu roku 1996 pan Václav Bošek, David Melichar a následně Ondřej Lukavský i Vladimír Štovíček. Místo nich přicházejí další zájemci o členství, jako například RNDr. Stanislav Beneda, Karel Lang, Václav Lang, Václav Kural ml., Pavla Blažková, Marie Klaudová a Miloš Paisker. Spolu s těmito lidmi se rozbíhají další odborné projekty, zaměřené zejména na prevenci a druhovou ochranu ptactva či kroužkování, vědu i výzkum.

 

V roce 1997 vzniká z iniciativy nového člena Kamila Forsta odloučené pracoviště DES OP ve Staňkově, které pokrývá okres Domažlice a okrajově Plzeň - jih.

 

Celkový roční příjem pacientů se pohybuje od 160 - 250 jedinců. Získáváme stále lepší technické vybavení, první zásahové vozidlo (Škoda 120 L), vysílačky a zlepšujeme i odborný servis pro veřejnost. Roční provozní náklady organizace se pohybují mezi 200 až 300 tisíci korun. Navazujeme spolupráci s profesionálními ochranáři Slovenské státní správy Malé a Velké Fatry při ochraně vykrádaných hnízd orla skalního. Rozjíždíme a financujeme první registraci mláďat orla skalního na hnízdě pomocí DNA analýzy. Projekt se pracovně jmenuje „Akce orel 1997 a na jeho realizaci navazuje v Plzni mezinárodní tisková konference k danému problému.

 

Tržní mechanismy, reformy, zvyšující se ceny i provozní náklady a markantní úbytek sponzorů způsobují spolku výrazné ekonomické problémy. Rok 1999 není pro organizaci příliš příznivý a kromě nepříjemných úsporných opatření se začínají projevovat i další existenční problémy.

 

Proto pod jistým ekonomickým nátlakem se spolek nedobrovolně připojuje k projektu ÚVR ČSOP „Národní síť stanic“, aby získal nezbytně nutnou státní finanční dotaci. Kromě peněz však získává i další povinnosti a starosti. Ze Záchranné stanice ptactva se stává Záchranná stanice živočichů a rozšiřování zázemí pro savce, plazy či obojživelníky odčerpává další finanční prostředky.

 

Naštěstí 1.1. 2000 opět vstupuje do hry město Plzeň a po vzájemné dohodě s jeho vedením se DES OP dostává do městského rozpočtu. Tímto klíčovým krokem se spolek vrací ke svým původním cílům a začíná vstupovat do další důležité etapy. Téhož roku přicházejí do spolku Jiří Volf, Pavlína Burgetová, Hana Robejšková, Jiří Moravec a začínáme realizovat první projekty ekologické výchovy. Výrazně rozšiřujeme okruh naší činnosti a aktivně se zapojujeme i v této oblasti. Mimo jiné získává spolek a jeho členové finanční podporu od Nadačního fondu města Plzně – Zelený poklad a rozjíždí na přelomu tisíciletí další tři samostatné projekty (Krmítka do městských parků, Budky a hnízdní dutiny pro drobné ptáky, Projekt a výstavba nové voliéry pro vodní a brodivé ptactvo v Plzni – Bukovci). Po odborné veterinární stránce navazujeme úzkou spolupráci s veterinární klinikou MVDr. Böhma v Lobzích, dnes klinikou Vedilab spol. s r.o. a prohlubujeme již velice dobře fungující spolupráci s patologem panem MVDr. Františkem Čadou a jeho kolegou MVDr. Oto Humlem.

 

Do roku 2001 vstupuje spolek opět pod křídly města Plzně s cílem zabezpečovat kvalitní servis jak pro živočichy, tak pro obyvatele města a jeho subjekty. Koncem roku se začíná naplno využívat nově postavená voliéra v Bukovci, dostáváme dotaci 400.000,- Kč a téměř na Štědrý den přebíráme pod vánočním stromečkem na náměstí Republiky nové zásahové vozidlo značky Lada NIVA – Speciál. Na přelomu roku je vozidlo postupně dovybavováno a značně zefektivňuje naše zásahy.

 

Navýšením rozpočtu o náklady na jednoho zaměstnance vstupuje DES OP do roku 2002 a do své další vývojové etapy. V tomto roce, po 10ti letech dobrovolné činnosti, uzavírá spolek 1. dubna 2002 historicky první pracovní smlouvu a získává svého prvního zaměstnance, kterým je Karel Makoň. Ten, s nástupním platem 7.900,- Kč čistého, spolu se smlouvou přebírá i převážnou většinu všech úkolů, povinností, výjezdů a zásahů. V průběhu roku opět zdokonalujeme náš servis a zajišťujeme pro město Plzeň veškeré služby spojené s problematikou volně žijících živočichů. V praxi to znamená, že zajišťujeme transfery (přesuny) obojživelníků, plazů, netopýrů i péči o všechny druhy poraněných či handicapovaných volně žijících živočichů. Rovněž vyjíždíme i k dopravním nehodám a mimořádným případům zvířat domácích či exotických.

 

Mimo jiné v době povodní (srpen 2002) jsme poskytli naše zásahové vozidlo primátorovi města Plzně Ing. Jiřímu Šnebergrovi a spolu s ním jsem strávil několik nejkritičtějších dnů v krizovém štábu a zatopené Plzni. Pro město jsme pak zajišťovali úklid uhynulých zvířat ze zatopených oblastí a jejich likvidaci.

 

 

Dne 10. listopadu 2002 probíhá ve Staročeské sladovně oslava 10 let činnosti DES OP. Jejím cílem bylo veřejné poděkování všem těm, kteří se na chodu organizace podílejí či podíleli. Deseti letům činnosti byla věnována i tématicky laděná výstava nazvaná „10 let ve službách města.“ Ta byla slavnostně zahájena na Plzeňské radnici a postupně putovala na ZŠ.

 

V roce 2003 získáváme dalšího významného sponzora, díky němuž nakupujeme zařízení na kamerové střežení opakovaně vykrádaných hnízd vzácných dravců a sov. Naším sponzorem a dalším generálním partnerem se stává ZČE a Nadace Duhová energie, která svým darem přispěla do projektu druhové ochrany. Novým členem se stává i sokolník Jan Dubský a se svými sokolnickými svěřenci rozšiřuje nejen naše řady, ale i projekty ekologické výchovy.

 

V průběhu celého kalendářního roku 2004 jsou realizovány práce na výstavbě léčebného komplexu pro srnčí a černou zvěř v polesí Zábělá. Pracovní tým Hana Robejšková, Marie Klaudová a Pavla Blažková výrazně přispívají ke zdárnému dokončení stavby a zprovoznění tohoto zařízení. Mimo jiné připravujeme a natáčíme s Vladimírem Novým náš první společný výukový dokument. Poutavý čtyřicetiminutový film nazvaný „Jeden rok na ZSŽ.“ vychází na DVD a VHS pro žáky druhého stupně ZŠ a brzy si získává přízeň i u široké veřejnosti. V natáčení pokračujeme i v roce 2005 a výsledkem je druhý tématický dokument nazvaný „Jak se jim s námi žije?“. I ten sklízí úspěch a uznání zejména u široké veřejnosti a kritiků.

 

V létě 2005 umírá po dlouhé vážné nemoci pan Václav Lang z Horní Břízy, člověk, který dokázal doma vylíhnout a vypiplat několik desítek vajec z ohrožených hnízd. Odchoval několik mláďat čápů bílých, motáků lužních, motáků pochopů, divokých kachen, koroptví polních atd. Citelná ztráta pro náš spolek i další činnost.

 

 

První dotace na provoz ZSŽ od Plzeňského krajského úřadu přichází hned počátkem roku 2005 a je významnou podporou našeho dalšího rozvoje a činnosti. Nemalý význam má i půlmilionový dar od Nadace Duhová energie (dnes Nadace ČEZ). Ta nám přispívá na nákup nového zásahového vozidla značky NISSAN, které má nahradit dosluhující vozidlo z roku 2001. Prostorný NISSAN vyjíždí ke svému prvnímu zásahu 9.9.2005 a na jeho dovybavení se spolupodílel Plzeňský kraj a Město Plzeň.

 

V říjnu 2005 zahajujeme vernisáží v mazhauzu Plzeňské radnice další tématicky zaměřenou výstavu, tentokrát nazvanou „Nástrahy civilizace“. Výstavu si může rovněž pod tímto názvem prohlédnout na našich stránkách.

 

V roce 2006 se zapojujeme do centrálního záchranného systému a navazujeme úzkou spolupráci s profesionálními záchranářskými týmy. Prohlubujeme spolupráci s odchytovou službou městské policie, služebnami Policie ČR a dispečinky HZS. Naše nadstandardně vybavené zásahové vozidlo nemá mezi ZSŽ v celé ČR konkurenci a značně zefektivňuje zásahy u jednotlivých případů. Rovněž ve spolupráci s panem Petrem Voráčkem a jeho jmenovcem Vlastimilem Voráčkem realizujeme naši první adopci dvou uměle odchovaných mláďat jestřába lesního do náhradních hnízd. Koncem roku nás změna majitele pozemku v Plzni Bukovci donutila rozebrat voliéru pro vodní ptáky a vážně zvažujeme rozšíření léčebného zařízení o nové prostory. V důsledku toho koncem roku 2007 kupujeme díky přízni veřejnosti (SMS hlasování) a finanční podpoře projektu Občanská Volba Plzeňského Prazdroje nový pozemek přímo naproti stávající stanici. Tímto krokem jsme získali další plochu k rozšíření nejen léčebného zařízení, ale i naší další činnosti.

 

V rámci projektu ekologické výchovy vydáváme na přelomu roku 2007 a 2008 spolu s Robertem Trnkou, Markem Koňaříkem a Zdeňkem Doležalem speciální výukové karty „Zvířátka kolem nás“, určené zejména pro mateřské školy. Dodatečně přijímáme nové členy, například Janu Saghianovou, Karla Machače a připravujeme tyto internetové stránky.

 

26. října 2007 nečekaně zemřel náš kolega a dlouholetý spolupracovník Zdeněk Doležal. Tento přední výtvarník, ilustrátor, entomolog a zoolog pro nás pracoval již od založení spolku a jeho úžasné obrázky navždy zůstanou spojeny s našimi projekty ekologické výchovy. Krátce po této smutné události zemřel i Miroslav Vaňousek, zakladatel botanické zahrady v Plzni, vážený chovatel exotických zvířat a velký příznivec nejen naší činnosti, ale i praktické ochrany přírody. I on pamatoval začátky vzniku DES OP a výrazně spolupracoval zejména při ochraně plazů a obojživelníků.

 

 

Za 15 let působení DES OP jsou s jeho činností samozřejmě spojena i jména dalších členů a příznivců spolku. Nerad bych na ně zapomněl, a tak mi dovolte je závěrem alespoň vyjmenovat:
Václav Böhm z Úterý, Lenka Šímová, Jana Lopatová, Jiří Guziur, Eva Šůlová, Eva Honzíková, Karel Makoň st., Blanka Makoňová, Andrea Makoňová, Nikol Steinerová (Volfová), Nikol Uhlová (Volfová), Petr Jakubík, Václav Kovář, MVDr. Martin Hola, Miloš Bicek a další.

 

Další podrobnosti o naší činnosti naleznete rovněž na odkazu Závěrečné zprávy a fotozprávy.

 

Další fotografie: