27.3.11 Jak se chováme k přírodě a všemu kolem nás

Po dlouhé době jsem se tuto neděli rozhodl, že si trochu odpočinu, potěším mysl a vyrazím si do přírody s přáteli okouknout pár zajímavých lokalit a ptačích hnízdišť.

O tom, že to nebyl úplně nejlepší nápad, jsem se přesvědčil hned při výjezdu z Plzně, kdy jsem viděl, jak pokročily práce na silničním přivaděči od Líní (Domažlic) a zahlédl opět stovky čtverečních  metrů prosklené protihlukové bariéry, alibisticky opatřené pouze nefunkční černou siluetkou jakéhosi dravce. Při pohledu na dílo za několik milionů jsem začal pochybovat o tom, že náš otevřený dopis a interpelace (ze dne 9.11. 2010) na ŘSD či příslušné úřady měly nějaký význam. Inu v tomto státě je asi mnohem podstatnější, jaký měl pan ministr dopravy Bárta šátek na krku než  stovky mrtvých ptáků u těchto neustále preferovaných a stavěných popravčích stěn!

Potlačil jsem své emoce a těšil se do zelených lesů Sedmihoří na Domažlicku a kontrolu v zimě  osazené umělé hnízdní podložky pro mořského orla. Jaké však bylo moje zklamání, když necelých 50 metrů od stromu s hnízdní podložkou byly na obrovské pasece v  tu nejméně vhodnou dobu (hnízdění) vyježděné hluboké koleje od těžké lesní techniky a všude kolem čerstvé hromady popela od spáleného klestí. Tím pádem zůstala bohužel hnízdní podložka neobsazena. Musím se přiznat, že tady už jsem své emoce potlačoval hůře a když jsem ještě ze hřebenu nad hnízdem viděl, jak vydatně pokročila těžba dřeva i v jiných částech lesa, tak se o mě pokoušely deprese. Upřímně se už  „těším“, až mi zase mailem přijde k podpisu petice za záchranu brazilských pralesů a až si přečtu, kdo všechno se pod tuto petici za Českou republikou připojil a podepsal!

Dobrá, dobrá, dřevo je potřeba, les byl v mýtním věku,  vyrazím raději na Tachovsko k rybníkům, tam se snad uklidním a konečně potěším svého ducha! 

První zastávkou je hnízdní kolonie volavek popelavých u Hlinného. I zde do hnízdění zasáhla a zasahuje těžba. Desítky vyřezaných zejména listnatých stromů přímo v hnízdní kolonii. Předpokládám, že se zde ještě bude uklízet a dojde třeba i k pálení větví.  Přitom volavky už mají postavená hnízda a pravděpodobně i sedí na vejcích.

Tisová u Tachova, nejhorší obec kraje, kterou znám!

Pár domů, pěkně opravený obecní úřad, hlavní silnice vede středem vsi, kolem naprosto neuvěřitelná a nádherná soustava rybníků. Většina z nich je dokonce chráněna zákonem a nese statut rezervace. Ovšem to, co jsem našel necelých 50m od poslední cedule se státním znakem a nápisem Rezervace mi v dnešní době opět vyrazilo dech. Rozsáhlá skládka komunálního odpadu včetně odpadů nebezpečných, pěkně rozhrnutá do spodního rybníčka, tvořící „malebnou“ plážičku z nebezpečných provázků, eternitových desek, skla, stavební sutě, igelitů a podobně. K tomu nahoře čerstvý závoz vykuchaných ledniček, pneumatiky a plasty.  To vše kousek od jednoho z nejhezčích rybníků Tachovska, kde kolega nafotil několik párů motáků pochopů, potápek roháčů a dokonce i pár u nás vzácných hus velkých.

Pro Tisovou však nic neobvyklého a nějaká příroda tuto obec a její obyvatele asi ani nezajímá.

Loni nechala místní samospráva vykácet u silnice  obrovské topoly, prý špatný zdravotní stav. V rezervaci myslivci pravidelně cvičí své lovecké psy. V roce 2001 zmasakroval, pozabíjel a zlikvidoval mačetou neznámý pachatel přes 15 hnízd (50 mláďat) volavek popelavých hnízdících v rákosinách Borského rybníka půl kilometru od posledního domu vsi. Vše kolem Tisové, jedné z nejkrásnějších přírodních lokalit!

To ale není vše. Loni v letě se v Tisové uklízelo  na hřbitově.  Přes hřbitovní zeď, pěkně ven do kopřiv byly vyházeny staré náhrobky bývalých sousedů a obyvatel obce. Inu neplatíš – nebydlíš,  platí dnes i na hřbitově! Jak můžeme očekávat nějakou úctu k přírodě a živému, když zde není úcta ani k minulosti, natož pak k mrtvému!

Přátele, omlouvám se všem, ale jsem po dnešním výletu opět těžce zklamán. Opravdu se mi  chce brečet nad tím, kam se zase naše vznešená společnost posunula a řítí. Věřte, že hrozně rád bych psal  o tom, co se nám povedlo a na co jsem v rámci naší republiky a společnosti pyšný, ale podívejte se na přiložené fotografie a posuďte sami, zda to vůbec jde!!!