26.04.08 - Labuť ve skleníku

Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail

TISKOVÁ ZPRÁVA


název - téma:

Škrtla o dráty a spadla do skleníku.

ze dne:

26.4. 08

místo konání:

Plzeň – Bolevec, Senecký rybník.


vlastní zpráva:

Doslova smůlu měl 12ti kilogramový labutí samec, který v Plzni - Bolevci ze Šídlovského rybníka přelétal na rybník Senecký. Cestou totiž přehlédl dráty vysokého napětí, škrtl si o ně a doslova jako kámen spadl do zahrádkářské kolonie. To by nebylo nic tak neobvyklého, kdyby nespadl přímo do zahradního skleníku mezi sazenice salátu a ředkviček.


Nevím, jak to dokázal, ale když jsem spolu s městkou policií přijel na lokalitu, už chodil po zahrádkách a hledal cestu k rybníku. Na první pohled měl uvolněné vazy pravého křídla a poraněnou nohu. Když jsem ho odchytil, měl na křídle natržený pažní sval a v kloubu zlomenou nohu. Obě rány krvácely, a tak jsme jeli rovnou na veterinární kliniku do Lobez.


MVDr. Petr Böhm labuťáka vyšetřil, sešil natržený sval a prohlédl poraněnou nohu. „Fraktura na noze je komplikovaná, kost je zlomena těsně pod hlavicí klubu a to nikdo neodoperuje. Sval je nařízlý pravděpodobně po pádu do skleníku, to by se mělo zhojit bez komplikací, ale ta noha, ta je opravdu špatná. “, konstatoval veterinář Petr Böhm.


Zhruba 45 minut pak trvalo než všechny otevřené rány vyčistil, zkontroloval a zašil. Ptáci mají snížené vnímání bolesti a podobné zákroky snáší mnohem lépe než savci.

Největší odpor kladl extrémně velký samec až po samotném ošetření při skládání do transportního vaku. Na závěr dostal labuťák depotní antibiotika a putoval rovnou na řeku Berounku, kde byl vypuštěn. Antibiotika ho překryjí minimálně na 14 dní a pak už budou rány dávno zahojené, ptáci mají totiž velmi dobrou hojivost. Mimo jiné na řece mu bude mnohem lépe a my budeme průběžně sledovat jeho zdravotní stav.


Léčba takto poraněných a těžkých vodních ptáků na suchu, bez vhodné vodní hladiny je komplikovaná. Na vodě se pták může lépe pohybovat, odpočívat a zranění se rychleji hojí. Samozřejmě je zde určité riziko, ale mám zkušenosti, že léčba v přirozeném prostředí přímo na vodní hladině je mnohem efektivnější než léčba na suchu ve voliéře na stanici.


O problému s dráty elektrického vedení na této lokalitě víme již dlouhá léta. Spolu s energetiky jsme již několikrát hledali vhodná technická řešení zabraňující podobným případům a poraňování. Bohužel v současné době není v Evropě známá technologie, která by ptáky před nárazem do drátů vzdušného vedení stoprocentně ochránila. Je to určitá daň naší civilizaci a elektrické energii. Na druhou stranu energetici se k tomuto problému staví čelem a když už nemohou pomoci konkrétním preventivním opatřením, podporují alespoň finančně odstraňování těchto následků a naši záchrannou stanici. Vždyť díky energetice a Nadaci ČEZ má naše stanice špičkové zásahové vozidlo, kamerový systém na střežení ohrožených hnízd a další provozně technické zařízení.


na fotografii:

Strážník městské policie Radek Gšír, MVDr. Petr Böhm, Karel Makoň



text a podrobnosti: Karel Makoň – 777 145 960

 

zpráva ke stažení ZDE