Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail

Voda a živočichové

Drobný život v nádrži

Je jasné, že nádrž musí být oživena mikroskopickými živočichy, řasami a planktonem. Bez této biomasy nemůže nádrž fungovat. Toto samozřejmě potrvá určitou dobu. U nádrží foliových déle než u nádrží s přirozeným dnem. Velmi záleží na vodě, která v jezírku bude. Bude-li bohatá na živiny-fosfáty, dusičnany, bude velmi rychle „obydlená“ řasami. Pokud bude velmi bohatá, dojde ke vzniku tzv. vodního květu“ tedy nárůstu sinic, které životní podmínky pro vyšší živočichy velmi zhorší.

Je tedy lépe mít vodu čistší, méně bohatou a pomalu se vyvíjející.

Prakticky: vyhněme se splachu z polí, přítoku z povrchové kanalizace apod. Pokud budeme využívat vodu s vyšším organickým znečištěním, je lépe eventuální přítok vést přes co největší pole s orobincem či rákosem. Orobinec se využívá v tzv. kořenových čističkách. Rychle roste a odebírá ohromné množství organických i anorganických látek z vody.

Nelze generalizovat, lze odhadnoutr, že alespoň přibližná rovnováha se v jezírku vytvoří za 2-3 roky po založení, u foliových jezírek záleží na stupni osázení vegetací-obecně bude doba ještě delší.

 

Hmyz a další bezobratlí

O tyto živočichy se příliš starat nemusíme. Většina potápníků, vodních ploštic, šídel, vážek apod. dokáže velmi dobře létat a brzy vhodnou vodní plochu osídlí bez našeho přičinění. Lze se tedy jen těšit na nové hosty v čerstvě založené nádrži.

 

Ryby

Pokud zakládáme mokřad pro obojživelníky, důsledně se vyhneme násadám jakýchkoliv ryb. Ryby totiž představují buď potravní konkurenty nebo predátory pro vývojová stádia obojživelníků. Samozřejmě, v přírodních nádržích se vytvoří alespoň přibližná rovnováha. I když povšimněte si, že v chovných kapřích rybnících se nikdy nadměrné množství obojživelníků nevyskytuje. Spíše na jejich okrajích či strouhách tyto rybníky napájející.

Proto je nevhodné přidávat jakékoliv ryby do vodního tělesa určeného pro množení obojživelníků.

 

Konečně obojživelníci

Samozřejmě lze s napětím očekávat příchod obojživelníků, kteří se vyskytují v okolí. Velkými tuláky jsou skokani hnědí (u nás stále ještě poměrně hojní) či kuňky. V blízkosti člověka se často vyskytují oba naše hojnější druhy ropuch (obecná i zelená-záleží na lokalitě). Zejména ropuchy zelené se chovají takřka invazivně a velmi aktivně obsazují nová místa k množení. Další obojživelníci jsou poněkud konzervativnější, ale pokud nebydlíme uprostřed hnědouhelného dolu, budeme obvykle na většině míst u nás mile překvapeni. Poměrně rychlé obsazování nově vybudovaných jezírek není dáno hojností obojživelníků, ale nouzí o místa k množení.