Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail

Úvod

Obojživelníci patří celosvětově k nejohroženějším živočišným skupinám. V současné době se hovoří o globální krizi obojživelníků. Příčin celosvětového úbytku je několik: globální změny klimatu, masové používání chemických přípravků, které obojživelníci nejsou schopni tolerovat, infekce. V podmínkách střední Evropy jde zejména o vliv masového využívání hnojiv a pesticidů/herbicidů v zemědělství v součinnosti s trvalou degradací přirozených i sekundárních biotopů. Po roce 1989 došlo k významnému omezení používání agrochemikálií, ovšem zvýšil se již tak výrazný tlak na biotopy obojživelníků. Jednak dochází k rozsáhlým stavebním úpravám v okolí stávající zástavby (budování satelitů, překladišť, komunikací), dále došlo k řadě necitlivých úprav v rámci protipovodňových opatřeních po roce 1998 a 2002.

V současné době je stále jasnější, že ochrana jednotlivých exemplářů, respektive jednotlivých populací živočichů, je sama o sobě neúčinná. V prvé řadě je nutné chránit biotopy, kde se živočichové vyskytují. Při jejich ztrátě je sebepřísněji hájený druh odsouzen k zániku. Život obojživelníků je v drtivé většině případů spojen s existencí mokřadů. Mokřady patří k nejohroženějším biotopům v Evropě.

Mokřady neslouží pouze k životu a rozmnožování obojživelníků. Na tento mizející biotop je navázána řada organismů rostlinami počínaje, přes bezobratlé, obojživelníky, plazy, ptáky a některými savci konče. Záleží pouze na velikosti a stáří vodního tělesa. Tím, že vrátíme tento stále vzácnější krajinný prvek do naší přírody, napomůžeme alespoň některým jmenovaným skupinám k přežití.

Z praktického pohledu se zaměříme na vybudování drobného vodního tělesa, kolem kterého vznikne přirozenou nebo umělou cestou bažinatý biotop.