24.01.10 - Konečně zima

Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail

TISKOVÁ ZPRÁVA

 

název - téma:

Konečně zima jak má být

ze dne:

24.01.2010

místo konání:

Plzeňsko

 

vlastní zpráva:

Zasněžená krajina, zamrzlé rybníky, mrazem opředené břehy řek a dlouhodobě teploty pod bodem mrazu jsou po dlouhé době opět na celém území naší republiky. Zatím, co jedni hovoří o nepříjemném extrémním počasí, katastrofách a milionových nákladech či škodách, já tvrdím, že se nic až tak mimořádného neděje. Zima je prostě zima a zima do naší přírody zcela určitě patří. To, že jsme si několik posledních zim zvykli na plusové teploty bez sněhu je opravdu jen a jen náš problém. Věřte, že například volně žijící zvířata problémy se zimou, sněhem a mrazem nemají a mít nebudou. Většina z nich je totiž na naši českou zimu i tohoto rozsahu velice dobře připravena, vybavena a přizpůsobena. Jediné, s čím mají volně žijící druhy zvířat v zimě problém, jsme my lidé a naše civilizační prvky, zásahy do prostředí a krajiny.

 

Hejno kvíčal narazilo do prosklené čekárny MHD

Stále dokola se opakující problém. Hejno ptáků při hledání potravy narazilo do prosklené čekárny MHD. V tomto případě se jednalo o drozdy kvíčaly, kteří konzumovali jeřabiny na stromech podél silnice v ulici Dlouhá (Plzni – Lobzích) u Astry. Projíždějícím autem vyplašené kvíčaly přelétly silnici a chtěly se schovat v zeleni na druhé straně vozovky. V cestě jim však stála nezabezpečená skleněná čekárna MHD, a tak dva ptáci náraz nepřežili. K případu nás volala policie ČR, které byl nález uhynulých ptáků nahlášen občany čekajícími na autobusové zastávce. Seznam pro ptáky nebezpečných, prosklených zastávek MHD včetně fotografie i této zastávky (U Astry) jsem předával SVS MP již v roce 2006. Na základě našeho požadavku byla zhruba 1/3 nebezpečných zastávek velice vtipně, účelně a efektivně výtvarně pokreslena a zabezpečena. Projekt se však dál již nerealizoval, a tak zabíjela ne „krutá“ zima, ale prosklená nezabezpečená čekárna MHD a další!

 

Kos zamotaný v bavlnce a zachycený v koruně jeřabiny

Téhož dne cca o 500 metrů dál od prosklené čekárny v Plzni Lobzích, v ulici Pod vrchem nám hlásí skupinka rodičů sáňkujících s dětmi na nedalekém dětském hřišti v koruně jeřabiny zamotaného kosa. Samec kosa tu visí za nohu na větvi jako ozdoba na vánočním stromku. Nemůže se nijak vyprosti, občas se pouze vypleskne na větev, ale odletět nemůže. Je to příliš vysoko, a tak se služebním vozidlem musím zajet přímo pod strom a ze střechy pak pomocí tyče a háčku, ohýbám koncovou větev i se zamotaným kosem. Během několika vteřin vymotávám ptáka z bavlnky, kterou si pravděpodobně namotal kolem nohy někde u popelnic či na trávníku v sídlišti. Tentokrát měl kos štěstí, že ho lidé našli, kdyby se zamotal někde jinde, nemusel by být objeven a uhynul by vyčerpáním někde v nepřehledné koruně stromu. I v tomto případě nebyla na vině zima, ale zase naše nedbalost a volně pohozený smotek bavlnky.

 

Návštěva ze severských zemí

Na významném zimovišti vodního ptactva u kostela sv. Jiří v Plzni na Doubravce je rušno. Početná hejna divokých kachen, labutí velkých, kormoránů velkých, morčáků velkých a dalších druhů vodních ptáků jsou důkazem toho, že zima panuje v celé severní a střední Evropě. Většina těchto druhů totiž operativně reaguje na počasí ve své domovině a pokud je u našich severních sousedů chladněji, posouvají se postupně směrem k jihu. Pro severské ptáky je totiž ta naše zima takovou českou Afrikou. Jedná se o přirozenou migraci, která stejně funguje například i u dravých ptáků (moták pilich, krahujec obecný, káně rousná, káně lesní, poštolka obecná) a sov (kalous ušatý, sova pálená, kalous pustovka). Díky kroužkům pak velice snadno zjistíme a prokážeme skutečnost, že například na ř. Berounce v Plzni zimují labutě z Německa (odchycena a kontrolována labuť s německým kroužkem), divoké kachny z Ruska, lyska černá z Běloruska a podobně. U dravců jsme třeba v zimě kontrolovali na území Plzeňského kraje poštolku ze Švédska, káni z Finska a podobně. I to je dalším důkazem, že příroda a divoká zvířata nejsou hloupá a umí se v rámci přežití velice dobře a rychle přizpůsobit.

 

Co je slabé, uhyne a tak to má být

Zima má však i svůj význam zejména při ozdravování jednotlivých populací volně žijících živočichů. Přesněji řečeno, co je slabé či nemocné uhyne a nebo se stane v zimním období potravou pro predátory. V přírodě přežívají pouze ti zdraví a nejsilnější, kteří jsou následně zárukou zdravé a života schopné populace. Tento ozdravný proces funguje již odpradávna a záchranou slabých jedinců negativně zasahujeme do přirozeného přírodního systému. Pozor!!! Mezi slabé a nemocné, kteří mají v přírodě uhynout však nemůžeme počítat živočichy, kteří hynou na následky úrazů způsobených například dopravou, nárazem na vzdušné vedení, skleněné a zrcadlové plochy nebo v důsledku likvidace přirozených potravních zdrojů, biotopů a přetváření krajiny a nadměrného rušení. To vše jsou totiž věci, které v přirozeném přírodním sytému nemají co dělat, ale bohužel tam jsou a výrazně ovlivňují jednotlivé populace zvířat nejen v zimě.

 


Na fotografii:

Luboš Šilhan se synem Markem a samcem kosa černého, který byl sundán z jeřabiny v ulici Pod Vrchem a vymotán z bavlnky, za kterou visel na větvi

Uhynulý drozd kvíčala, zabitý o prosklenou čekárnu MHD v Plzni – Lobzích, U Astry.

Přivolaná hlídka Policie ČR u prosklené zastávky MHD rovněž U Astry (Plzeň – Lobzy).

Hana Robejšková se srncem obecným na ohradě pro srnčí a černou zvěř.

Odchyt a kroužkování kachen divokých na ř. Berounce u kostela sv. Jiří .

 


Zpracoval:

Za DES OP Karel Makoň (777 145 960)

 

zpráva ke stažení ZDE


Ať jste lidé, zvěř či ptáci, najít si nás nedá práci:

www.desop.cz