17.02.10 - Kormoráni po 125

Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail

TISKOVÁ ZPRÁVA

 

název - téma:

Kormoráni po sto dvacáté páté!

ze dne:

17.02.2010

místo konání, oblast:

Plzeň – střed, Denisovo nábřeží

Plzeňsko

 

vlastní zpráva:

A je to tady zase - obrovské hejno kormoránů velkých na řece Radbuze pod jezem u Mrakodrapu budí vášně a rozpaluje rybáře do běla! „Drzost těchto ptáků nezná hranic a pro rybu klidně doletí až do středu města! Všechno nám to sežerou!“ To jsou nejčastější telefonáty posledních dnů, které zase do běla rozpalují mě.

 

Kde je problém?

I. Hejna u nás zimujících kormoránů, převážně ze severských zemí, se dala do pohybu a začínají se přesouvat zpět k severu (přirozené a nelze to nějak změnit). Nikam však nespěchají, neboť naše přerybněné rybníky a uměle upravená koryta řek bez přirozeného úkrytu pro ryby jsou pro ně prostřenou tabulí.

 

II. Jinak tolik oblíbené rybníky jsou naštěstí zamrzlé a tak tentokrát neřvou (a ti jediní mohou řvát oprávněně) rybníkáři, ale sportovní (zájmoví) rybáři, kteří rádoby prostřednictvím svých svazů „obhospodařují“ řeky.

K systému jejich hospodaření na řekách, prokazování napáchaných škod a chování u vody se nebudu raději vyjadřovat, o tom se může přesvědčit každý všímavější čtenář sám! A upozorňuji, že do té skupiny patřím rovněž, jelikož i já jsem sportovním rybářem!

 

II. Do pohybu se ale pravděpodobně daly i ryby. Pozvolná přirozená migrace proti proudu však končí ve velkých hejnech pod překážkami, které prostě nemohou ryby překonat. Jako například právě 4 metry vysoký jez u Mrakodrapu na řece Radbuze a nebo hráz Borské přehrady atd.!

 

K čemu pak zcela logicky dochází?

Kormoráni využijí všech výše uvedených skutečností a začnou ryby, shromážděné pod lidskou rukou vytvořenou překážkou, z lidskou rukou vydlážděného a upraveného koryta řeky lovit! To vše se odehrává brzy ráno za rozbřesku, kdy je ve městě relativně klid. Jejich cílem není zbůhdarma zabíjet a lovit velké generační ryby, aby se mohli vyfotit do rybářského časopisu, ale s co nejmenším energetickým výdajem ulovit co nejvíce potravy a přežít! Zjednodušeně nasytit se a odletět na své klidové stanoviště, kam ideálně svítí celý den sluníčko, kde budou čekat do druhého dne a potažmo až do samotného jara.

Oni kormoráni totiž nejsou žádní debilové a mají to za ta léta vyzkoušené!!!)

 

Co nám tedy zbývá a hlavně co můžeme udělat?

Na tuto otázku si odpovězte každý sám. Já pouze upozorňuji na skutečnost, že:

 

- odstřelem 5 kormoránů, a to ještě těch nejblbějších (většinou mladých) ze stohlavého hejna nic neřešíme. Do stejného hejna totiž dvakrát nestřelíte!

 

- plašením kormoránů, kteří sedli na vodu a začali lovit, škody na rybách zdvojnásobujeme! Vyplašený kormorán s rybou ve voleti rybu okamžitě vyvrhne a pak si musí ulovit novou, jelikož mrtvé ryby nežere!

 

- kormoráni, kteří zde zimují, hnízdí většinou mimo území naší republiky. Jejich počet je dnes tak velký, že pokud mezi nimi nevypukne nějaká přirozená samoregulace (nemoc, paraziti, hlad) nemáme stejně šanci jejich stav jakkoliv snížit! Vyzkoušeno například u lišek - zeptejte se myslivců, jak se jim daří snižovat lovem jejich populaci!

- kormorán velký je stále ze zákona zvláště chráněný živočich, k jehož plašení, lovu a zásahu do jeho přirozeného vývoje je potřeba speciální výjimka ze zákona a tu sportovní rybáři nemají! Já jí jako vedoucí stanice mám, ale odmítám se podobné taškařice a hledání obětního beránka, na kterém bychom si my lidé v době hospodářsko-politické krize „zchladili žáhu“, účastnit!


Pár postřehů závěrem.

Čí jsou vlastně ryby v řece?

Moje, Vaše, sportovních rybářů, státu, svazu, kormoránů nebo nás všech?

Já pouze vím, že ryby jsou důležitou součástí vodního ekosystému, potravního řetězce a přirozených přírodních systémů. Zrovna tak jako vím, že na přirozené řece jakž-takž přírodního charakteru jako je například Berounka, nemůže kormorán napáchat žádnou výraznou škodu, neboť loví převážně ryby malé, plevelné a v prostředí, kde se má šanci ryba schovat. O tom se lze přesvědčit i z přiložených fotografií z úpravy vodního náhonu v Bukovci, kde oni kormoráni z města již několik let nejen loví, ale i odpočívají a zimují!

Mimo jiné škody na těchto řekách páchají hlavně neukáznění sportovní rybáři (masaři), kteří narozdíl od kormorána, loví právě tu generační, mateřskou rybu (potencionální zásobárnu ryb malých).

 

Kde byli všichni ti křiklouni, kteří se dnes tak nahlas a přes media či dokonce žaloby dožadují „svého“ práva?

 

Kde byli sportovní rybáři a jejich svazy, když každým rokem se obrátilo zhruba 10 říčních kilometrů Berounky břichem vzhůru a tuny malých i velkých ryb hnily po kyslíkovém deficitu ve vodě od Jiřího až do Dolan? Komu si stěžovali a po kom chtěli tenkrát náhradu škody?

Kde byli, když jsem tam s kolegou V. Šťovíčkem jako žák školy základní burcoval polici a hasiče a nebo když v době mého působení na Magistrátu města Plzně s hasiči v pátek odpoledne přechytával alespoň generační ryby? No kde jste tenkrát byli, pánové? Já si to dobře pamatuji a u vody to nebylo!

 

Kolik finančních prostředků a úsilí musí vynaložit ročně SVS MP na to, aby potlačila bílou „plevelnou“ rybu a tím zlepšila čistotu vody v Boleveckém rybníku?

Hodně, hodně a stejně se jí potlačit bílou rybu příliš moc nedaří.

 


Na fotografii:

Záchranný transfer ryb na Berounce při úpravě mlýnského náhonu v Bukovci. Na přiložených fotografiích je vidět obrovské množství ryb i přesto, že se jedná o lokalitu s dlouhodobým výskytem zimujících kormoránů velkých, a to mluvím o stovkách ptáků!

Ilustrační foto Hana Robejšková s kormoránem velkým, který je bezesporu jedním z nejrychlejších, nemrštnějších ptáků.

 


Zpracoval:

Za DES OP Karel Makoň (777 145 960)

 

zpráva ke stažení ZDE


Ať jste lidé, zvěř či ptáci, najít si nás nedá práci:

www.desop.cz