23.05.10 - Kolem nás

Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail

CO SE DĚJE KOLEM NÁS - 03.-23.05.2010

Aktuální informace z přírody a zpráva z činnosti ZSŽ Plzeň (DES OP).

Ztracené sele

18.05.2010 Plzeňsko

Nestává se to často a u zajíců či srn už vůbec ne, ale v tomto případě nalezené mládě bylo opravdu ztracené. Zhruba 10 dní staré sele prasete divokého odchytili zaměstnanci firmy ANS kovo s.r.o. ve své výrobní hale na Nové Hospodě (Plzeň – Domažlická ul.). Téměř uprostřed průmyslové zóny, skladů a oplocených pozemků se pravděpodobně pohybovala samice prasete divokého s tlupou svých mláďat. Muselo jí do těchto míst něco zahnat a nebo si myslela, že se přesune na jinou lokalitu a v zástavbě se ztratila. Ztracené bylo i jedno její mládě.V takovýchto případech většinou dojde k nějaké mimořádné situaci, jako například rozdělení rodiny při přechodu rušné silnice či vyplašení psem a podobně. Každopádně pruhované sele vyvolalo v uzavřené zámečnické dílně rozruch. „Nejdříve jsem si myslel, že je to nějaký pes, pak jsem nevěřil svým očím, když jsem koutkem oka zahlédl malého čurýka.“ popisoval svůj nález pan Jaroslav Kalina, též na fotografii. Vyděšené, kvičící, kousající mládě jsem obratem odvezl paní Jaroslavě Janoušové (Plzeň) viz foto. Ta má s odchovem divočáků, zbytečně donesených srnčat, muflonů i kolouchů bohaté zkušenosti. Spolupracujeme s ní již několik let a díky své nekonečné trpělivosti a perfektnímu přístupu dosahuje v odchovech velké úspěšnosti. Malý kňourek jí však dává zabrat, jelikož velice dobře ví, že jeho máma vypadá jinak a tak krmení je většinou spíše souboj. Každopádně uměle odchované divoké prase se už do přírody nikdy nevrátí. Ztráta přirozené plachosti je trvalým handicapem a tak pokud se podaří zlobiče vůbec nějak rozkrmit a zvládnout, bude následně předán do nějakého zájmového či oborového chovu.

Proto v žádném případě pokud nemusíte a nebo nejsou-li k tomu pádné důvody, nesbírejte, neodnášejte a nenoste mláďata savců. Žádné mládě není v přírodě opuštěné a 99% mláďat donesených do stanic je doneseno zcela zbytečně!!!

 

Našli mládě výra a mysleli, že vypadlo z hnízda.

18.05.2010 Plzeňsko

Nevím, jak to bylo ve skutečnosti a kde a kdo malého výra vlastně našel, ale k nám do stanice se dostal až po několika dnech díky obezřetnosti nejmenované osoby od Nýřan, která věděla, že držení výra velkého podléhá speciální výjimce k chovu zvláště chráněného živočicha a že musí tím pádem nalezené mládě odevzdat. Původ výra ani nálezce jsme nedohledali, neboť výr putoval přes několik lidí a jeho návrat do původního hnízda, když nevíme kdy a kde byl vybrán, je dnes už nereálný. V současné době máme cca 4-5 týdnů staré mládě na stanici a hledáme pro něj vhodnou náhradní rodinu. Ve své podstatě je to pro malého výra jediná šance jak ho vrátit zpět do volné přírody. Nikdo z nás lidí není totiž schopen mládě připravit pro život tak, jako jeho třeba i adoptivní rodiče.
Výr velký hnízdí na zemi. Hnízdo si nestaví, pouze si vyhrabe tak zvanou hnízdní jamku na skalní římse, pod vývratem stromu, balvanem či na lesní pasece ve stráni u paty pařezu. Ve zcela mimořádných případech a tam, kde je nedostatek přirozených hnízdních možností, může výří pár zahnízdit ve starém hnízdě velkých dravců a nebo černého čápa. Každopádně naše mládě se muselo vylíhnout na zemi, jelikož pád ze stromového hnízda dravců by v tomto věku nepřežilo. Proto jsem přesvědčen, že bylo z hnízda buď úmyslně odebráno a nebo odneseno na základě neznalosti. Tak nebo tak, oba dva případy jsou špatně a když už k nim došlo, tak mělo být mládě okamžitě předáno do místně příslušné záchranné stanice živočichů a ne nelegálně chováno a předáno až po několika dnech od nálezu.

Tím, že výr velký hnízdí na zemi, je úspěšnost jeho hnízdění velice malá a počty vyvedených mláďat dlouhodobě podprůměrné. Ročně od roku 1997 kontrolujeme na Plzeňsku 11 lokalit, kde výři hnízdili a nebo hnízdí. Polovina těchto lokalit je dnes již neobsazena a z té druhé poloviny úspěšně vyhnízdí maximálně 1 až 3 páry, přičemž loni bylo celkem okroužkována a vyvedena pouze 4 mláďata!!! Příčin úbytku výrů velkých z naší přírody je hned několik. Dobře přístupné hnízdo je poměrně často predováno (ničeno) divokými prasaty, liškou, kunou či krkavcovitými ptáky. Mimo jiné, samice je v době sezení na vejcích velice citlivá na rušení a tak negativní roli hraje i přítomnost lidí na lokalitě a opakované vyplašení. Dále hodně dospělých výrů hyne pod koly vlakové a automobilové dopravy. Příkopy u silnic a vlakové koridory jsou plné nejrůznějších odpadků, zbytků potravin a podobné potravy zejména pro drobné hlodavce. Za hraboši a potkany se pak k silnicím stahují právě sovy, dravci a čápi, kteří se v zápalu lovu velice snadno připletou přímo až na silnici či pod jedoucí vlak. Posledním faktorem, zasahujícím do populace výrů je pak změna krajiny a potravní nabídky. Dávno už na hnízdě nenacházíme zbytky zajíců, bažantů či koroptví. Dnes nejčastější potravou výrů jsou potkani, ježci, městští holubi, straky, sojky, ale i jiné druhy sov či dravců. Každopádně dravci a sovy do naší přírody rozhodně patří a plní funkci “ zdravotní policie“.

Na fotografii - Miloš Paisker ml. syn kolegy, ornitologa a kroužkovatele rovněž Miloše Paiskera se zbytečně doneseným mládětem výra velkého.
K potravě výra velkého - ilustrační foto z hnízda výra velkého na Plzeňsku kde jsme našli hned 8 ulovených ježků západních. Kontrola a kroužkování mláďat výra velkého Hana Robejšková.

 


Zpracoval:

Za DES OP Karel Makoň DES OP (777 145 960)

 

zpráva ke stažení ZDE


Ať jste lidé, zvěř či ptáci, najít si nás nedá práci:

www.desop.cz