16.3.11 Pozor na silnicích!!! Ropuchy táhnou.

Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail

TISKOVÁ  ZPRÁVA

 

název - téma:

Pozor na silnicích!!!  Ropuchy táhnou.

 

ze dne: 

16.3.  2011 

 

místo konání:

Plzeň - Zábělá 

 

vlastní zpráva:

 

Bylo to ve středu (16.3. 2011) večer krátce po dvacáté hodině a prvním jarním deštíku. Vracel jsem se z Chrástu do Plzně, když jsem si na silnici všiml pomalu lezoucí žáby. Přišla mi ještě taková trochu ztuhlá, neskákala, ale jen tak krok sun krok přecházela silnici.

 

 

 

 

 

Ihned jsem proto zastavil, abych ji chytil a bezpečně přenesl na druhou stranu vozovky. V tomto úseku komunikace není sice silniční provoz tak hustý, ale každou třetí až pátou minutu, tady nějaké auto projede, což je pro žáby poměrně velkým nebezpečím. Proto jsem  kromě tří živých ropuch nalezl na silnici i osm žab placatých (mrtvých).

 

 

 

Ropuchy jsou jedny z prvních, které se poměrně brzy probouzejí ze zimního spánku, vylézají ze svých úkrytů a vydávají se hledat vhodnou louži k rozmnožování. Právě jarní obleva jim svou vodnatostí přeje, a tak se většinou vracejí až několik desítek metrů na místa, kde se pravidelně rozmnožují. Ve svých rodných loužích pak tráví jarní i letní měsíce, zakládají rodiny, kladou vajíčka a tím  přirozeně posilují svoji populaci.

 

Bohužel většina těchto míst je od zimovišť (míst, kde zase zvířata zimují a tráví podzim a zimu) oddělena a protnuta nějakou cestou či silniční komunikací. Zde pak několik desítek či stovek jedinců končí svou pravidelnou migraci pod koly projíždějících automobilů.

 

Přitom obojživelníci (žáby, čolci, mloci) byli úplně první tvorové, kteří vylezli z vody na souš a začali bydlet část života i na suchu. S trochou nadsázky lze říci, že právě žáby jsou vlastně takoví naši pra, pra, pra, prapředci. Nebo přesněji tvorové, kteří začali dýchat atmosférický vzduch mimo vodní hladinu, z nichž se vyvinuli plazi, ptáci, savci a taky lidé. Proto za největší paradox považuji skutečnost, že právě obojživelníci jsou jednou z nejohroženějších a nejzranitelnějších skupin volně žijících živočichů.

 

Přičemž jejich největším nepřítelem není čáp a užovka, jak by se mohlo mnohým zdát, ale právě člověk se svou bezohledností, stavební činností a rozpínavostí. Tak například, likvidace krajiny, zavážení tůněk a důležitých míst k jejich rozmnožování, ničení zimovišť, rozsáhlé zemní práce, terénní úpravy, silniční komunikace bez žabích podchodů křižující přirozené migrační cesty, bezohledná jízda autem, sterilní přehnaně chemicky ošetřované zahrady, terasy a trávníky, elektrické i benzínové sekačky, chlorované bazény, otevřené šachty a další a další problémy.

 

 

 

Ale nechci zde jen malovat čerty na zeď a sám se musím přiznat, že v určování a problematice obojživelníků či plazů nejsem zrovna příliš vzdělaný. Proto i tentokrát se o pomoc a radu raději obrátím na našeho člena a kolegu Ondřeje Hese. Ten je zapáleným a zkušeným teraristou, herpetologem, „žabařem“ a praktikemJ Mimo jiné Ondřej realizuje jednotlivé projekty na podporu ochrany právě obojživelníků a sám inicioval a vybagroval již několik tůněk pro obojživelníky. Přejeté žáby jsem mu sebral k podrobnějšímu určení, pořídil nějakou fotodokumentaci a hned dnes to s ním začnu řešit.

 

  

na fotografii:

Pravděpodobně (na 99%) několik ropuch obecných, zastižených při jarním tahu na silnici  v Zábělé v úseku mezi Chrástem a  Plzní. (foto Archiv DES OP)

 

 

zpracoval:

Za DES OP Karel Makoň (777 145 960)