17.7.12 Rorýs obecný

Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail

TISKOVÁ  ZPRÁVA

 

Název - téma:

Rorýs obecný - folklor historické zástavby i postkomunistických panelových sídlišť téměř vyhuben!

                                              

Ze dne: 

17.7. 2012

 

Místo konání:

Plzeň

 

Vlastní zpráva:

Zhruba za dva až tři týdny opustí svá hnízdiště a ve finále i území České republiky první tažní ptáci, kteří se vydají na svou pravidelnou cestu k jihu. I když u nás je  léto ještě v plném proudu a do podzimu relativně daleko, rorýsi, jako každý rok, kolem prvního srpna z naší oblohy zmizí a vrátí se zase až kolem prvního května roku následujícího. Dělají to tak rok co rok a já pevně věřím, že to tak bude i nadále.

 

Rorýs obecný - folklor historické zástavby i postkomunistických panelových sídlišť je téměř vyhuben! Z velké části za to může již několik let fungující  státní podpora  programu zateplování obytných domů. Rorýs obecný je klasickým příkladem toho, jak to dopadne, když se dělají věci napůl a slovo „ekologie“ se stane lukrativním byznysem. Pro ptáky má špatně nastavená a řízená státní podpora zateplování obytných budov a revitalizace sídlišť  následek téměř vyhubení tohoto zákonem chráněného živočicha. Jeho úbytek je tak citelný, že i na lokalitách, kde ještě může hnízdit, jeho počty výrazně klesly. Pokud to takhle půjde dál, vymizí úplně a budeme ho znát jen z fotografií a knížek.

 

Rorýs obecný je jeden z nejrychleji létajících ptáků. Většinu života tráví ve vzduchu, kde loví potravu (hmyz), shání stavební materiál na hnízdo i odpočívá. Rychlému letu a pobytu ve vzduchu je rovněž anatomicky uzpůsoben jak tvarem křídel, tak vypracovaným letovým svalstvem a krátkýma nohama. Jeho siluetu na obloze poznáme dobře, jelikož delší, srpovitě zahnutá černá křídla při troše fantazie připomínají letící bumerang s ocáskem. Mnohem více než silueta ho však prozradí pronikavé pískání. K hnízdění v minulosti využívali rorýsi zejména staré panelové domy, a to jejich štěrbiny v opláštění, nejrůznější vodorovné větrací otvory a římsy. Rorýs má rád tmu, a tak hnízda bylo možné najít jak ve větracích otvorech střešní atiky, tak v nezabezpečených odvětráních od spíží, WC a koupelen. Na starých budovách hnízdili rorýsi nejčastěji pod krovem za okapovými žlaby na obvodové zdi,  v nejrůznějších ozdobných římsách a podobně. Využívat lidských staveb k hnízdění začali rorýsi poté, co opustili svá prapůvodní hnízdiště, kterými byly tehdy hojné a odkryté skalní masivy, stěny a podobně.

 

 

 

Koncem července rorýsi, jako každý rok, naši republiku opustí. 90% ptáků se vydá na cestu do teplých krajů, kde posečkají až do 1.května roku následujícího. Rorýs je totiž ptákem tažným a na našem území tráví pouze 4 měsíce, kdy zde hnízdí a vyvádí mláďata. Zbylých 8 měsíců pak tráví na zimovišti v Africe anebo na cestě.

 

V Plzni jsme v minulosti mohli sledovat početné kolonie rorýsů zejména na panelových sídlištích na  Lochotině, Vinicích, ve Skvrňanech či staré zástavbě na Borech. Zatímco na těchto lokalitách v důsledku zateplování rorýsů radikálně ubylo, a to minimálně o polovinu, ne-li tři čtvrtě, tak Doubravka se zatím ještě docela drží. Je to dáno právě možnostmi hnízdění.  Takovou rorýsí bytovkou je například třípatrový obytný dům v ulici Nad Týncem. Ten má pod střechou kolem čtyřiceti větracích otvorů, přičemž v každém z nich hnízdí jeden pár rorýsů.

 

Jak jsem již zmiňoval, rorýs je zvláště chráněný živočich. Zasahovat do jeho přirozeného vývoje je zákonem zakázáno a tak k zateplování domů, na kterých rorýsi hnízdí, dává své závazné stanovisko místně příslušný orgán ochrany přírody. Pokud by tedy vše fungovalo tak jak má, tak než začnete zateplovat a plánovat rekonstrukci svého domu, měli byste vědět, zda u vás rorýsi hnízdí či nikoliv. Pokud ano, je třeba se co nejdříve obrátit na příslušný krajský  orgán ochrany přírody,  což je v našem případě  Plzeňský krajský úřad, který vám dle aktuální situace stanoví základní podmínky za kterých lze rekonstrukci zrealizovat.

 

Plzeňský krajský úřad byl v tomto směru díky kolegům z odboru životního prostředí (zejména Ing. J. Vlčkovi) jedním z prvních, kdo začal tento problém konstruktivně a operativně řešit. I přesto bohužel bezohlednost některých projektantských či stavebních firem byla rychlejší a docházelo jak k ničení hnízdišť, tak i zazdívání živých ptáků. Padlo dokonce i několik pokut ze strany ČIŽP a dnes lze říci, že je situace do jisté míry již stabilizovaná. Plzeňský krajský úřad vydá ročně desítky stanovisek, ve kterých upravuje například termín realizace zateplení nebo i náhradní hnízdní opatření. Zatímco v začátcích se preferovaly polootevřené hnízdní otvory, dnes se spíše doporučují speciální hnízdní budky vsazené přímo do nové fasády.

 

 

 

Abychom ukázali, že nám nejde pouze o komplikace a větší náklady, realizujeme již třetí měsíc cílený monitoring obsazenosti uměle vytvořených budek a zachovaných hnízdišť. Výsledky zatím ještě nejsou úplně uzavřeny a vyhodnoceny, ale první údaje již naznačují, že tam, kde byly osazeny speciální budky, jsou ptáky z části přijaty a obsazeny. O tom, jak moc však změna prostředí do populace rorýsů zasáhla se můžete právě v těchto dnech přesvědčit sami. Zvedněte oči k obloze, nastražte uši a sledujte, zda uvidíte či uslyšíte rorýse i na místech, kde jste je zhruba před pěti lety běžně slýchali.

 

Naštěstí ne všem je to jedno a mnoho lidí se snaží rorýsům z této těžké situace pomoci. V průběhu čtyř let, co se naše organizace spolu s Plzeňským krajským úřadem této problematice věnuje, se našli i tací, kteří budky sami koupili a nechali na své nemovitosti osadit. Jedním takovým příkladem jsou společníci bytových jednotek panelového domu v Sokolovské ulici č. 86-88. Další takový případ byl v Plzni na Roudné u činžovního domu v Malické ulici. A zatím posledním příkladem je iniciativa pana učitele Miloše Bicka z 22. ZŠ na Doubravce, který zajistil osazení hned deseti budek přímo na základní školu.  Ve všech uvedených příkladech došlo k tomu, že při rekonstrukci budov byly zainvestovány a vytvořeny pro rorýse nové hnízdní možnosti. Proto také bych rád poděkoval všem těm, kteří se rozhodli tímto způsobem tento problém operativně a zdárně řešit. Až se k nám příští rok rorýsi ze zimovišť vrátí, budou určitě rádi stejně jako my, že mají náhradní a nové hnízdní domovy.

 

 

 

 

 

Na fotografii:

Na fotografii : vypouštění mláďat rorýsů obecných, anonymně donesených na ZSŽ v Plzni. Celkem osm mláďat bylo nalezeno ve schránce pro pacienty a pravděpodobně se jednalo o mláďata vybraná z hnízd na některé zateplované budově. I když tento skutek má určité známky lidskosti a citu, byl pro mláďata značným problémem. Odchovat a dokrmit mládě rorýse obecného v zajetí je z důvodů jeho potravní specializace ve většině případů nad lidské síly a možnosti.

Rorýs se živí výhradně určitým druhem bezobratlých živočichů chycených vysoko ve vzduchu a najít vhodnou krmnou náhražku k jeho odchovu je bez reálné možnosti. Proto také v tomto případě byla část mláďat téměř okamžitě okroužkována a vypuštěna. Druhá skupina nevzletných mláďat pak adoptována do náhradních hnízd na námi sledované hnízdní kolonii. Foto. Bohumil Mášek

 

Zpracoval:

Za DES OP Karel Makoň DES OP (777 145 960)