10.2.13 Labutí příběhy

Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail

TISKOVÁ  ZPRÁVA

 

Název - téma:

Labutí příběhy – ornitologické kroužky

 

Ze dne:

10.2. 2013

 

Místo konání:

ZSŽ Plzeň

Plzeňsko

 

Vlastní zpráva:

 

Jak už to koncem roku a počátkem toho nového bývá, tak i u nás jsou měsíce leden a únor hlavně ve znamení administrativy, uzávěrek, tabulek, bilancí a zpráv. Jedním z takovýchto úkolů patřících spíše do té skupiny příjemnějších a nebo alespoň zajímavějších je přepisování kroužkovacích dat do jednotného evidenčního programu. Ve své podstatě se jedná o povinnost každého kroužkovatele volně žijícího ptactva, který do 31.ledna roku následujícího musí odevzdat veškerá data a informace o okroužkovaných či odečtených ptácích z roku předchozího. Vše se eviduje podle jednotlivých sérií a čísel kroužků, přičemž   krom doplňovaných informací se občas v programu objevují i informace z let minulých. Ve své podstatě se pak i večer u počítače můžete vrátit v čase a zpět ke všem těm rybníkům, řekám, do lesů, luk i strání, kde jste kdysi hledali, chytali a kroužkovali. To potom podle čísel kroužků, datumů a lokalit zjistíte, že se s některými ptačími jedinci znáte už docela dlouho, a že se z vás pomalu ale jistě stávají staří dobří známí J Do takové skupiny zcela jednoznačně patří například labutě velké. Známe je všichni, vídáme je jak na rybnících, tak řekách, a nějakou extra velkou pozornost jim možná ani nevěnujeme. Pokud však taková labuť má na noze ornitologický kroužek, tak se zní pak stává už konkrétní jedinec, táta, máma, mládě, které vy ve finále velmi dobře znáte a jste schopni o něm i něco napsat.

A proto  má dnešní tisková zpráva bude hlavně o labutích a jejich životních příbězích.    

 

Labutě na kaskádě Boleveckých rybníků v Plzni.

V poslední době na Velkém Boleveckém rybníku v Plzni můžeme zejména teď v zimě vidět obrovské hejno labutí velkých. Tyto noblesní ptáky na vodní hladinu Boleveckého rybníka přilákala bohatá potravní nabídka v podobě vodních „trav“ a vegetace, která po revitalizaci rybníka pokrývá téměř celé jeho dno. Krom těchto labutí, které zde pouze hodují a zimují, je zde z jara a v létě jeden stabilní hnízdící pár. Ten zpravidla hnízdí na rybníku Košinář, kde si postaví hnízdo, vysedí snůšku a vyvede malá mláďata. Následně se pak celá rodina po strouze mezi rybníky přesune na Velký Bolevecký rybník, kde se pak zdržuje až do zimy a zámrzu. Z jara následujícího roku se pak už jen rodiče vrací zase zpět na Košinář, aby se vše zopakovalo a založili novou rodinu.

 

Naše organizace na této lokalitě již několikátým rokem pravidelně hnízdící pár kontroluje a jejich mláďata kroužkuje. No a právě díky kroužkům jsem pak zjistil, že naše plzeňské labutě jsou původem každá z úplně jiného kouta kraje a do Bolevce se dostaly přes zimoviště na Berounce.

 

Samec (taťulda) LB 4590

Původem z Kouta na Šumavě u Domažlic, kde se vylíhl na rybníku Bílka v roce 2006. Jako mládě se však chytil na rybářskou nástrahu, a tak naše první setkání bylo 8.10.2006 na onom rybníce, kde jsem ho odchytil jako mladého tohoročního ptáka s obrovským rybářským háčkem v jazyku. Zranění si vyžádalo hospitalizaci v naší stanici, a tak byl mladý labuťák převezen k nám do Plzně na ZSŽ, kde byl ošetřen a následně vypuštěn na řeku Berounku u kostela sv. Jiří v Plzni Doubravce.

 

V Plzni na řece Berounce byl pak průběžně sledován i jako zimující pták v letech následujících.  Z jara 2010 jsme ho však už ale odečetli i na rybníku Košinář, kde se samicí číslo LB – 4085 hnízdí pravidelně dodnes.

 

Samice (mamča) LB – 4085

Původem Zbiroh, Dvorský rybník (rybník u drůbežárny), tenkrát odchycena a okroužkována jako nevzletné mládě 27.7. 2008. Její rodiče měli rovněž oba kroužky, a tak víme, že je kroužkoval kolega V. Říš rovněž na Rokycansku jako dospělé hnízdící ptáky. Jelikož i ona byla několikrát odečtena na zimovišti vodního ptactva na ř. Berounce stejně jako její současný partner, a to i ve stejných datumech, tak se museli pravděpodobně seznámit a poznat právě tady.

 

Mnohem důležitější, než to kde s poznali, je však skutečnost, že již od roku 2010 spolu hnízdí právě na Košináři a každý rok úspěšně vyvedou na Bolevecké kaskádě několik mláďat. Podle kroužků dále zjistíme, že ona je o dva roky mladší, že labutě dospívají ve třetím roce života, a že jejich přesuny na zimoviště jsou pro ně důležitou sociální záležitostí při výběru partnerů.

 

Trhanovský samec LB 2748

 

Letos jsem, po informaci od několika obyvatel obce Trhanov, přivezl k nám do záchranné stanice samce labutě velké z místního návesního rybníka. Podle kroužku jsem zjistil, že se jedná o minimálně 12 let starého samce, který byl námi původně kroužkován ještě za účasti kolegy a kroužkovatele Václava Langa. Tenkrát však hnízdil na rybníku v Pasečnici (DO)  a kroužek dostal jako otec od rodiny 1.7.2000. Pak se samicí, rovněž z Pasečnice,  dlouhá léta hnízdil na rybníku v Trhanově přímo na návsi, kde jsem ho odchytil i letos v zimě. Na zamrzlém rybníku však zůstal letošní zimu už úplně sám. Občas chodil po silnici k místní hospodě a to, že neodlétl, byl následek lehkého defektu (úrazu) levého křídla. Dnes ho máme ve voliéře pro vodní ptáky na stanici v Plzni a dá se říci, že se dobře známe a jsme kamarádi. Poznali jsme se totiž před 12 lety a minimálně jednou za rok se pak potkávali při kroužkování mláďat v Trhanově či zimování na ř. Berounce v zimě. I jemu jsem jednou tahal rybářský háček z jícnu a nebo nabíral vzorek na ptačí chřipku. Z jara ho pustím na řeku Berounku k ostatním labutím, které potkal stejný osud, nemohou létat a nebo se zde léčí s dlouhodobě trvajícími problémy.

 

 

 

    

Na fotografii:

Kompletní labutí rodinka z Bolevecké kaskády v Plzni – Bolevci při kroužkování mláďat v roce 2012  (11.8. 2012)

 

Trhanovský samec LB 2748 ve voliéře ZSŽ Plzeň (8.2. 2013)

 

Zpracoval:

Za DES OP Karel Makoň DES OP (777 145 960)