21.4.11 500 budek pro Plzeň

Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail

TISKOVÁ  ZPRÁVA

 

název - téma:

500 budek pro Plzeň

Plzeňská Teplárenská kupuje budky pro MŠ, ZŠ a do městských parků

 

ze dne: 

21.4.  2011 

 

místo konání:

ZSŽ Plzeň - Doubravka

 

vlastní zpráva:

 

Je to zhruba měsíc a půl co mi volal sám předseda představenstva Plzeňské teplárenské, pan Roman Jurečko s myšlenkou nákupu ptačích budek pro Plzeň. Viděl totiž jeden nejmenovaný sobotní pořad pro zahrádkáře a kutily, přičemž ho zaujala  reportáž o ptačích budkách. V televizi vysílaná reportáž ho nadchla  natolik, že volal téměř okamžitě s tím, zda jsme schopni za podpory Plzeňské teplárenské ptačí budky nějak zajistit a po Plzni rozvěsit.

 

 

To, že Roman Jurečko má blízko k přírodě a zejména pak ke zvířatům, není žádným tajemstvím. V době svého dětství chodil do přírodovědného kroužku a patřil k odchovancům Miroslava Vaňouska, známého plzeňského herpetologa, chovatele cizokrajných zvířat a bývalého ředitele botanické zahrady Plzeň. Od našeho spolku si již pár let  bere do péče vyhozené želvy nádherné a společně jsme už zachraňovali několik zvířecích pacientů. Každý rok finančně přispívá na činnost naší stanice a občas volá, když někde vidí něco zajímavého, aby se ujistil, že je to opravdu ten či onen ptačí druh.  Dokonce prý, když byl ještě ve škole, dělal v rámci biologické olympiády práci na sledování vodního ptactva na Velkém Boleveckém rybníce a mapoval populaci lysky černé. Každopádně dnes je Roman Jurečko vůdčí osobností plzeňské ODS, v mediích často přetřásaný politik a předseda představenstva Plzeňské teplárenské, který občas zajde jak k nám na stanici, tak třeba i do psího útulku. 

 

 

500 budek pro Plzeň

Projekt iniciovaný Plzeňskou Teplárenskou, jehož cílem je pořídit a instalovat v průběhu roku 2011 minimálně 500 ptačích budek do plzeňských mateřských i základních škol a městských parků.

 

V první etapě projektu bude zhruba do tří týdnů naší organizací rozvěšeno prvních 60 budek a to minimálně do 12 vybraných školských zařízení tak, aby byly předběžně pokryty všechny městské obvody. Školy a školky jsme vybírali společně s Odborem životního prostředí MMP, hlavně podle charakteru školních zahrad a pro ptáky vhodného prostředí, přičemž počítáme, že postupně bychom měli uspokojit veškerou poptávku a umístit budky zhruba do 70% všech školských zařízení na území města Plzně.

 

Pravdou zůstává, že první vlnu hnízdění již nestihneme (právě probíhá), ale problém byl sehnat levnějšího a dobrého výrobce speciálních budek a dalších komponentů, neboť hlavním kritériem projektu je kromě množství i kvalita a  požadavek, aby budky splňovaly určité parametry a vydržely v přírodě co nejdéle.

 

Ve skutečnosti se jedná o klasické, z venku ohoblované a natřené dřevěné budky pro sýkory, brhlíky, vrabce (400 kusů) a budky s většími vletovými otvory pro špačky (100 kusů). Každá budka je otevíratelná (čistitelná), s izolovanou střechou, speciální zábranou proti kočkám a oplechováním proti strakapoudům. Počítáme, že takováto budka bude při pravidelné údržbě sloužit minimálně 7-12 roků.  Přičemž cena jedné budky se vyšplhala na pro mě neuvěřitelných 300,- Kč a to je cena nejnižší! Proto celý  projekt vyjde minimálně na 150.000,- Kč bez započítání dalších nákladů  na pravidelnou  údržbu (čištění) a opravy!

 

 

V současné době máme připraveno 60 budek k prvnímu rozvěšení, čekáme ještě na dodávku oplechování a pak začneme postupně budky instalovat do školních zahrad a městských parků.

 

Ve finále budou oslovena všechna školská zařízení a věříme, že do konce tohoto roku se nám podaří plánovaných 500 ptačích budek účelně a s rozumem rozvěsit a cíleně zapojit do školní výuky. Zhruba sto budek bude ještě opatřeno dřevěným štítkem s logem Plzeňské teplárenské, která bude celý projekt finančně pokrývat a hradit. 

   

 

na fotografii:

Roman Jurečko, předseda představenstva Plzeňské Teplárenské při návštěvě na Záchranné stanici živočichů v Plzni a spolu s členem našeho spolku, Milošem Paiskerem  při kompletaci a kontrole ptačích budek.  

 

zpracoval:

Za DES OP Karel Makoň