27.2.2015 Další výzkum na Boleváku

Pozor, otevřeno v novém okně. TiskEmail

TISKOVÁ  ZPRÁVA

Název - téma:

Další výzkum na Velkém Boleveckém rybníku

Ze dne:

27.2.2014 (odesláno 1.3. 2015)

Místo konání:

Plzeň – Bolevec, Velký Bolevecký rybník

Vlastní zpráva:

V pátek 27.2.2015 proběhla na Velkém Boleveckém rybníku další terénní akce za účasti parazitologů z Univerzity Karlovy v Praze. Cílem bylo získat co nejvíce vzorků a materiálu k dalšímu vyšetření a výzkumu. Tým specialistů na parazity se výzkumu na Velkém Boleveckém rybníku věnuje již od doby, co se objevily první ověřené problémy s cerkáriemi.

V roce 2014 jsme se s nimi spojili i my (DES OP), přičemž naším cílem je zajistit jim vždy co nejlepší servis, dodat co nejvíce vzorků a na oplátku získat co nejvíce informací o tom, co se na Boleváku vlastně děje v návaznosti na výskyt a pohyb vodního ptactva.

V pátek se na lokalitě odebíraly vzorky trusu od labutí, lysek a divokých kachen. Bylo třeba ptáky odchytit, odebrat vzorek, odečíst ornitologický kroužek, zjistit jejich původ a případně jim ornitologický kroužek nasadit. Mimo jiné parazitologové měřili teplotu vody, hledali vodní šneky, procházeli rákosiny a sebrali velké množství materiálu. To vše probíhalo od deváté hodiny ranní do čtrnácté hodiny odpolední, přičemž na závěr tým vědců „smočil“ nohy na třech místech, kde bylo údajně prokázáno, že se cerkárie vyskytují i teď v zimě.

Jak říká Mgr. Jana Bulantová, vedoucí projektu: „ Nebyla jiná šance než to risknout a projít se vodou i vodní vegetací. Pokud budou šneci opravdu aktivní a cerkárie budou do vody vylučovat, do zítra se musíme zákonitě osypat. Jinak se to zjistit nedá.“

Tuto poněkud drastickou metodu výzkumu na vlastní kůži si řešili parazitologové z Prahy sami a my jsme raději zůstali v neoprenových holinách a jen u té části, spojené s odchytem vodních ptáků J.

A co zatím víme s ohledem na labutě?

Ano, těch cca 30 až 60 labutí, ale i 100 – 200 lysek černých, 50 - 100 divokých kachen, x morčáků velkých, hoholů severních, čírek a kopřivek, které se na Bolevák slétají za potravou z celého kraje, republiky i sousedních zemí a zdržují se zde opravdu ve slušných počtech, jsou  jedním z několika hlavních důvodů, proč se na Boleváku nedá v létě koupat!

Takže ve finále nejde jen o labutě, ale i o většinu (minimálně několik desítek až stovek) vodních ptáků, kteří se zde nárazově či celoročně zdržují!

Takže co s tím? Ve finále máme jen dvě možnosti. Buď celý Bolevák zasíťovat (ideálně zastřešit) a pro vodní ptáky hermeticky uzavřít. A nebo přestat řešit neřešitelné a začít problém řešit přes jiný článek tohoto uzavřeného a perfektně fungujícího přírodního  řetězce, na který jsme prostě my lidé ve své dokonalosti stejně krátcí a ani v duchu nás nenapadl.

A nebo tam opět nasypat pár metráků kaprů a nějakého toho amura a udělat z toho zase hnusnou zelenou břečku, ve které krom vánočních kaprů a sinic nic jiného nežije.

Na fotografii:

Na fotografiích tým parazitologů z Univerzity Karlovy v Praze a kolega Petr Kokoška.


Zpracoval:

Za DES OP Karel Makoň DES OP (777 145 960).