26.06.10 - Kolem nás

Sokolice se vrací na kostel

červen 2010 Plzeň – nám. Republiky

Osamělá samice sokola stěhovavého již několik let sedává na střeše chrámu sv. Bartoloměje  přímo uprostřed Plzně. Od té doby, co přišla o svého samce (pravděpodobně úhyn), se jí nedaří přilákat do Plzně jiného a zůstává zde sama.

Podle mého názoru je to velká škoda, jelikož pták pravidelně hnízdil a vyváděl mláďata. Původně se jedná o jednoho z 15 sokolů, které Magistrát města Plzně kdysi dávno po dobu pěti let vypouštěl kvůli holubům. Byl to velice drahý a velkorysí projekt, který vrátil sokoly do naší přírody, ale problematiku holubů v Plzni rozhodně neřešil. Ona totiž představa, že po městě bude létat pták s mapou a seznamem, co má lovit, je zcela scestná. Mimo jiné sokol sedá na střechu chrámu sv. Bartoloměje přímo na náměstí, po kterém se i dnes bez obav prochází desítky městských holubů. A proč to tak je? Sokol loví výhradně v letu, ptáci chodící po zemi či sedící se ho tudíž bát nemusí :-)

V příloze fotografie profesionálního fotografa Bohumila Máška, který sokolí samici na mou žádost vyfotografoval a tím její výskyt v Plzni potvrdil.

foto – Bohumil Mášek

Sekají se louky

červen 2010 Plzeňsko

Sekají se louky a jako každý rok dochází i k nechtěnému vysekávání malých srnčat, zajíců a na loukách se schovávající zvěře. Je to daň kulturní krajině a čím dál rychlejší a modernější zemědělské mechanizaci. Některá myslivecká sdružení se sice snaží škody zejména na srnčí zvěři minimalizovat, ale ztráty jsou stále vysoké.

Tyto ztráty trápí myslivce i samotné zemědělce. Na druhou stranu není v silách traktoristy vidět v záběru rotační sekačky vyděšené a k zemi přitisknuté srnče ani v silách myslivců odnést či vytlačit před sekáním všechna zvířata z celé louky.

Na fotografii MVDr. Pavel Mužík (Veterinární klinika Vedilab) vyšetřuje rotační sekačkou poraněné srnče. Četné fraktury a vnitřní zranění zvířete byly tak rozsáhlé, že nezbylo nic jiného, než srnče utratit. foto – Archiv DES OP

Kroužkování motáků pochopů stále pokračuje

červen 2010 Plzeňsko

Dále běží i monitoring a kroužkování mláďat motáků pochopů. Letošní sezóna jim docela přeje, a tak bývá na hnízdě od tří až po šest mláďat, což je oproti předchozím rokům velice pěkné. Pravdou však zůstává, že mláďata jsou zatím ještě na hnízdě, a tak nelze se 100% jistotu říci, že letošní hnízdní sezona byla co do počtu úspěšně vyvedených mláďat jedinečná a skvělá. Každopádně počty okroužkovaných pochopů jsou zatím na rozdíl od jiných druhů ptáků hodně uspokojivé.

Kroužkování motáků pochopů.

foto – Archiv DES OP

Labutě už vyseděly snůšku a vodí mláďata

červen 2010 Plzeňsko

Letošní snůšku už vysedělo 90% u nás hnízdících párů labutí velkých. Podle předběžných pozorování a kontrol jsou však počty letos vylíhlých mláďat na všech lokalitách těžce podprůměrné. Jedno, dvě či tři mláďata jsou sice vidět téměř na všech lokalitách, kde labutě pravidelně hnízdí, ale vzhledem k tomu, že jich mívají většinou až šest, je to leckde slabá polovina. Na vině je pravděpodobně chladné a deštivé počasí, které bylo v době líhnutí mláďat, hodně vody a zastydlá snůška. Bohužel je i hodně párů bez mladých, jelikož o snůšku či čerstvě vylíhnutá mláďata páry přišly. Počty labutí velkých v našem kraji dlouhodobě klesají. Je to vidět nejenom na jednotlivých rybnících, ale hlavně pak na zimovištích. Ročně v kraji evidujeme cca 30 hnízdících párů, ty vysedí zhruba kolem 150 mláďat, přičemž na zimoviště odletí cca 80 - 100 mláďat. Labutě dospívají až v třetím roce života a podle výsledků z kroužkování se jich dospělosti dožije zhruba slabá polovina (40 – 50 mláďat.). Odečteme-li pak ještě každoroční ztráty na dospělých labutích (nárazy do vzdušných vedení, rybářské vlasce a háčky, nouzová přistání a úrazy, přirozené úhyny), máme jasný obrázek o tom, že se pomalu, ale jistě vracíme do doby, kdy labutě na našem území byly vzácností.

Na fotografiích nebojácný labutí taťka (samec) bránící svou rodinku před cizím návštěvníkem (H. Robejškovou) na rybníce v Bažantnici (PS – Manětínsko).

foto – Archiv DES OP