26.09.10 - Kolem nás

CO SE DĚJE KOLEM NÁS 08. – 26.09.2010

Aktuální informace z přírody a zpráva z činnosti ZSŽ Plzeň (DES OP).

Celková rekonstrukce rozvodů vody a areálu ZSŽ Plzeň
září 2010, areál ZSŽ Plzeň – Doubravka (PM)

Částečně omezený provoz, dočasně zastavené exkurze v léčebném areálu. Zemní a výkopové práce, bláto, lopaty, krumpáče, nezpevněné povrchy, to vše jsou následky dlouho plánované rekonstrukce vodovodních rozvodů v areálu naší ZSŽ. Areál má vlastní studnu a vodovodní rozvod napojený na speciální čerpadlo. Některé části rozvodů jsou však na povrchu a v zimě zamrzají. Cílem rekonstrukce je uložit plastové rozvody do nezámrzné hloubky a předělat i systém jejich napájení. Proto v těchto dnech postupně realizujeme v našem hlavním areálu na Doubravce jednotlivé zemní práce a ještě navíc i výměnu kamenitého podkladu v celém objektu. Původní kamenný štěrk se totiž postupně zašlapával do bláta, a tak po jeho odtěžení je na hlinitý povrch položen pruh geotextilie, na který se naváží nový čistý kámen. Jelikož si většinu věcí realizujeme vlastními silami, jedná se o poměrně náročnou a delší dobu trvající akci. Z tohoto důvodu nebude při letošních oslavách (2.10. 2010) ptačího festivalu v areálu ZSŽ Plzeň ani den otevřených dveří, ale brigáda. Spolu s rekonstrukcí rozvodu vody souběžně probíhá i rekonstrukce voliér pro drobné ptáky a pokračují práce i na novém pozemku s voliérou pro ptáky vodní.

Foto archiv DES OP

Vypouštění mláďat
srpen – září 2010 Plzeň – Doubravka (PM)

Letošní sezóna odchovu a vypouštění mláďat se nám příliš nezdařila. Po pravdě řečeno měl jsem poněkud jiné představy o tom, jak by návrat uměle odchovaných živočichů zpět do volné přírody měl probíhat a vypadat. Většinu zbytečně donesených mláďat se totiž snažíme vždy vracet zpět rodičům a nebo adoptovat do náhradních hnízd či předat na dovýchovu cizím rodičům stejného druhu. Tento způsob řešení je ve finále přece jen úspěšnější než vypouštění uměle odchovaných mláďat zpět do přírody volným letem či vypuštěním. Nehledě na skutečnost, že jsou druhy živočichů, které tímto způsobem vracet zpět do volné přírody snad ani nelze. Takovým případem může být například srnčí, černá a jelení zvěř nebo některé druhy šelem či někteří dravci a sovy. To se nám konec konců potvrdilo i letos, kdy jsme chtěli vypustit volným letem v zajetí dočasně léčené odrostlé mládě výra velkého. To se k nám do stanice dostalo v červnu letošního roku z Klatovska s velice vážným zraněním oka a zhnisanou ránou nozder nad zobákem. Léčba si vyžádala několikaměsíční péči a když jsme se rozhodli ho vypustit zpět do volné přírody, tak měl výr problém nejen pořádně létat, ale i přistávat na větve v korunách stromů. Proto jsme ho opět odchytli a odvezli kolegům do velké rozletové voliéry, kde bude moci trénovat a cvičit. Podobná situace byla i u letos odchovaného mláděte včelojeda lesního, který měl zlomený stoják. Mládě nám donesl v červenci dřevorubec z Líšťan (PS), který nechtěně porazil strom s hnízdem a dvěma mláďaty. Jedno z mláďat pád ze stromu nepřežilo, druhé ano, ale se zlomeným stojákem. I zde si léčba vyžádala několikaměsíční péči v zajetí a přípravu ptáka na vypuštění v uzavřené voliéře. Včelojed se sice naučil dobře lovit a hledat potravu, ale nejsem si 100% jist, že jeho návrat zpět do volné přírody byl bezproblémový. Každopádně oba dva ptáci jsou řádně okroužkováni, a tak bychom v případě jejich dalšího nálezu měli zjistit, jak se jim vede a zda se v přírodě vůbec uchytili.