TISKOVÁ ZPRÁVA
název - téma:
Sražená vydra na dálnici u Svojkovic (RO)
ze dne:
6.7. 2011
místo konání:
Dálnice Praha – Plzeň, Svojkovice (RO)
vlastní zpráva:
Bylo krátce po 16. hodině, když mi kolega Václav Kural hlásil, že si při cestě z Prahy všiml na dálnici u sjezdu na Svojkovice sražené vydry říční. Jeli jsme zrovna kroužkovat motáky pochopy do Mýta, a tak jsme u sjezdu přibrzdili. Zhruba 150 m před sjezdem ve směru od Prahy opravdu ležel obrovský samec vydry říční. Zvíře muselo být sraženo někdy večer či brzy ráno a stopy krve na asfaltu byly jasným důkazem, že smrtelná pro vydru byla jedna rána do hlavu od projíždějícího automobilu. Uhynulé zvíře jsme zajistili, překontrolovali, zda náhodou nemá čip a o celém případu informovali rokycanské kolegy. Kadaver bude spolu s rovněž autem sraženým bobrem z minulého týdne od Kouta na Šumavě (DO) předán do Národního muzea Praha k dalšímu vědeckému využití a preparaci.
Se začínajícími prázdninami a rostoucí dopravou je to víc než aktuální téma, a tak zároveň přikládám i jeden svůj starší článek rovněž o dopravě a volně žijících zvířatech. Pokud by se chtěl někdo z medií tomuto tématu věnovat podrobněji, mohu poslat i další fotografie a podklady.
Článek do Planety zvířat z roku 2003
Doprava a její vliv na jednotlivé druhy volně žijících živočichů
Když se řekne doprava, tak si asi většina z nás představí dlouhé kolony osobních automobilů, neprůjezdné křižovatky, semafory, kamiony a nekompromisní policejní hlídky. Ale pod dopravu samozřejmě patří i doprava vlaková, autobusová, letecká, lodní, nákladní, vnitrostátní, mezinárodní a další. Jednoduše řečeno, doprava je civilizační prvek sloužící nám lidem k překonávání nejrůznějších vzdáleností, převozu materiálu a přesunu věcí. Rozvoj a druh dopravy je přímo úměrný ekonomickým možnostem společnosti, státu a hlavně jednotlivce. Zatímco v rozvojových a chudších zemích se chodí „ekologicky“ pěšky, případně jezdí na povozu taženém zvířaty, u nás nárůst zejména osobní automobilové dopravy jenom roste. Ne, že bychom na tom byli ekonomicky tak dobře nebo že by ceny benzínu byly tak nízké, to rozhodně ne, ale je to věc, bez které bychom v našem „rozvinutém“ lidském světě asi záhy zkolabovali. Tím se nijak nepohoršuji ani si nestěžuji, pouze konstatuji. I já jsem totiž jedním z těch, kdo ráno bez jakýchkoliv výčitek usedá za volant zásahového vozidla a na čtyřech kolech vyjíždí do nového dne. Nedovedu si představit, že bych všechny ty věci na odchyty, ošetření a fixaci pacientů nosil v batohu na zádech či vozil na kole. A to už vůbec nemluvím o systému zásobování obchodů, záchranných systémech, nákladní dopravě, ,zemědělství, nejrůznější technice a podobně. Doprava a její prvky jsou prostě pevně spojeny s lidstvem a prolínají se snad do všech jeho činností. Ale pozor, vše souvisí se vším a hlavně má i svou druhou stránku věci! K dopravě totiž patří i tisíce lidských osudů, bolest, smrt a milionové škody. Nebo i ty stovky křížků, pomníčků a podobných míst lemujících naše silnice. K dopravě patří zmrzačená a usmrcená volně žijící zvířata a právě těm bych se chtěl věnovat. Pomiňme proto všechny ty lidské příběhy a podívejme se na věc poněkud jinýma očima. Schválně, než se začtete do následujících řádek a nebo znuděně otočíte stránku, zkuste si sami odpovědět na následující tři otázky:
Zamyslel se někdo z Vás nad tím, jak právě doprava může zasahovat do přírodních systémů, zákonitostí a hlavně života volně žijících zvířat?
Pozastavil se někdo z Vás nad tím, proč je vidět na silnicích a v jejich blízkosti čím dál více mrtvých a zmrzačených zvířat?
Napadlo Vás, jak tyto vlivy alespoň minimalizovat?
Vyhodnocení odpovědí ponechám na každém z Vás.
Pro začátek mi bude stačit, když si po přečtení tohoto článku tyto otázky položíte a zodpovíte znovu.
Vliv dopravy na volně žijící živočichy lze rozdělit do několika základních skupin:
Střety s ptactvem a menšími savci
Do této skupiny spadají případy, kdy jsou projíždějícími vozidly nebo vlaky sraženy zejména dravci, sovy, drobní semenožraví i hmyzožraví ptáci a menší savci. Ti vám sice neudělají na automobilu téměř žádné škody, ale vy svou jízdou zbytečně decimujete jejich dosti nízké stavy. Ročně dostaneme do stanice desítky takto poškozených zvířat, z toho ani ne polovina přežije a je návratu do přírody schopná. Přitom se jedná o věci, které lze alespoň částečně minimalizovat. Ptáte se jak?
Odpověď je jednoduchá. Volně žijící druhy zvířat se totiž na rozdíl od lidí přizpůsobují změnám životního prostředí a jsou schopny na ně velice adaptabilně reagovat. Tak například většina ptáků se právě k silnicím a železničním tratím stahuje za snadnou potravou. Přehledně vysekané silniční příkopy, dálniční svahy, kolejiště a rozdělovací pruhy jsou pro ně doslova prostřenou tabulí. Drobné hlodavce a ptáky lákají po sekání příkopů nejrůznější rozdrcená semena a plody. Masožravce, hmyzožravce a mlsouny pak zejména v letních měsících přitahuje auty sražený hmyz a celoročně pak nejrůznější lidmi poházené odpadky, zejména potraviny. Věřte, že ty nejtučnější myši žijí právě v silničních příkopech za velkými městy a to ví i jejich predátoři (dravci, sovy, šelmy atd.). Proto není vzácností vidět u silnice větší počty dravých ptáků a v noci pak i sovy. Přidáme-li k tomu nějakého toho přejetého zajíce, žábu či ježka, přijdou si na své i mrchožrouti. Již několikrát jsem viděl krkavce, straku, havrany , vrány a luňáky jak cíleně kopírují krajnici komunikace či železniční trať. Dokonce jsme měli i případ, kdy osobní auto srazilo bílého čápa, který nečekaně vylétl ze silničního příkopu. Zcela běžně jsou dovezeny sovy, které byly doslova vtaženy vzdušnými víry pod kamiony a desítky drobných ptáků zachycených na chladiči za nárazníky. Ale nejen ptáky láká snadná kořist. Na silnici za potravou chodí i ježci, jezevci a lišky. Proto likvidujte odpadky tak, jak se má, jezděte opatrně a sledujte dění i živočichy kolem silnic.
Plazi a obojživelníci
Pod tímto nadpisem se skrývají případy, kdy jsou doslova po stovkách likvidovány zejména žáby. Většinou se jedná o případy, kdy se dospělí jedinci či odrostlí pulci snaží přejít asfaltovou silnici, aby se dostali do pro ně vyhovujícího prostředí. Tyto několikadenní akce, kdy se za vlhkého počasí, většinou v noci, žáby vydají na svůj každoroční přesun, lze velice dobře odhadnout a monitorovat. Pokud se jedná o jedince větších druhů na lokalitách, kde lze zrealizovat jejich odchyt a přesun (transfer) na druhou stranu silnice, není situace tak dramatická. Horší je to ovšem v případech, kdy žáby dosahují maximální velikosti 0,5 až 1,0 cm. Byli jsme voláni k případu, kdy se takhle malé žabky v cca statisícovém množství snažily překonat 6 metrů širokou, velice frekventovanou silnici na úseku 5 km. Asi po dvouhodinové záchranné akci a několika marných pokusech o odklonění dopravy jsme museli kapitulovat a konstatovat, že se nám podařilo zachránit asi tak 1 % z celkového množství, které se podařilo za obrovského úsilí sesbírat. V takovýchto případech je však každá rada drahá.
Přímé střety s migrující spárkatou zvěří
Na podzim a v zimě, kdy se den zkracuje a brzy se stmívá migruje spárkatá (srnčí, daňčí, jelení a černá) zvěř podstatně častěji než v období mláďat. Tyto přesuny zvěře jsou pro podzim, zimu a první polovinu jara typické. Hledání potravy, nedostatek klidu a přirozeného krytu je leckdy nutí překonat i ty nejrušnější komunikace, železnice a překážky. V praxi to pak vypadá tak, že minimálně jednou týdně vyjíždíme za asistence dopravní policie k složitým dopravním nehodám. Většinou se jedná o nejhorší a leckdy předem prohrané případy. Zmrzačené, stresované, trpící zvíře, nešťastný majitel zničeného automobilu, desetitisícové škody, policejní majáky, protokoly, komplikovaná fixace a převozy zvířete, následně veterinář, RTG, operační sál nebo rovnou utracení a kafilerka. Přitom leckdy stačí pouze dávat větší pozor (koukat daleko před sebe a jedním okem do silničního příkopu), menší rychlost, předvídání, instinkt, ohleduplnost a předtucha. Nepodceňujte tyto situace, chraňte svůj život, majetek a v neposlední řadě i životy volně žijících zvířat.
Pozor: Pokud se dostanete do podobné situace, nesnažte se zvířeti sami pomoci. Ve všech případech se jedná o nebezpečná, stresovaná zvířata v extrémní situaci, kdy jsou připravena se bránit. Rovněž přivlastňování si uhynulé zvěře je protizákonné a může být kvalifikováno jako pytláctví. Zvěř je majetkem státu a hospodařit s ní smí pouze pověřená myslivecká sdružení, honební společenství či ministerstvem zemědělství pověřené subjekty (záchranné stanice atd.) .
Nepřímé vlivy
V této skupině najdete nejrůznější doplňkové prvky, které souvisí s dopravou a nebo jsou její nedílnou součástí. Mám na mysli všechny ty skleněné a průhledné protihlukové bariery, prosklené čekárny MHD a podobné popravčí stěny. Málokdo z vás si asi uvědomí, kolik ptáků hyne po nárazu do těchto architektonických hrůz. Jiřičky , vlaštovky, rorýsi, dravci, sovy, strakapoudi, žluny, čížci, zvonci, stehlíci a stovky dalších ptáků, kteří přehlédli při lovu potravy či přeletu obrovské skleněné plochy. Přitom se jedná o zcela zbytečné ztráty. Proč řidič, který se má plně věnovat silničnímu provozu a řízení motorového vozidla, by se měl kochat krajinou či panoramatem města? Proč sklo u čekárny na autobus musí být průhledné a ne třeba jen průsvitné nebo mléčně zakalené? Proč se nehledá jiné technické řešení, když se ví, jak je to nebezpečné? Proč se pořád jen do rohu lepí malinké siluety dravců, o kterých dávno víme, že nejsou účinné?
Závěr: Jsem si plně vědom toho, že tento příspěvek a fotografie jsou poněkud hrubšího formátu, ale taková je realita. Svou existencí, civilizací a činností zasahujeme do letitých a moudrých přírodních systémů. Ročně následkem naší činnosti a leckdy i naší pohodlnosti či hlouposti hynou desítky nejrůznějších živočišných druhů a o tom, že člověk jde jinou cestou než zvířata je zbytečné diskutovat. Nechci rozdávat rozumy ani Vás známkovat, poučovat či dokonce hodnotit. Chci pouze, abychom si všichni uvědomili, že příroda a zvířata byly na této planetě podstatně dříve než my, a proto bychom se měli naučit s nimi žít zrovna tak, jako to musejí dělat oni s námi.
Těžko se už dnes vrátíme ke koňským povozům a parním mašinám, ale jsem přesvědčen, že jsou věci, které mužeme přece jen změnit. Víte, ono není třeba ani tak přírodu chránit, jako se ji snažit spíše pochopit (porozumět) a hlavně respektovat.
A proto pokud i vy můžete v tomto směru něco změnit , tak by jste to měli rozhodně udělat.