TISKOVÁ ZPRÁVA
název - téma:
Bobřík odvahy ZSŽ Plzeň
dne:
23.9. 2011
místo konání:
Plzeň – ZSŽ Plzeň – Doubravka (Chlum)
vlastní zpráva:
Poněkud netradiční, ale o to více originální akce byla pro malé i velké připravena na tento pátek 23.9. 2011 večer. Prvního bobříka odvahy jsme připravovali již od letošních prázdnin a myslím, že se akce ve finále opravdu povedla.
Ze Záchranné stanice živočichů v Plzni – Doubravce vyrazilo po setmění (lehce před 20:00 hodinou) na trasu postupně přes 200 účastníků. Každý příchozí se musel nejdříve zaregistrovat, zaplatil účastnický poplatek, vyfasoval soutěžní kartu a poukázku na buřta. Poté už lidé sami odcházeli na zelenými světýlky vyznačenou zhruba 3 km dlouhou trasu pod Chlum a cestou do soutěžní karty sbírali celkem 6 razítek z jednotlivých stanovišť. Co stanoviště to pohádkové bytosti a nebo strašidla. Pro velký zájem jsme předem přihlášené účastníky pouštěli na trasu v obou směrech. Ve finále každý musel projít kolem bílé paní, hřbitova, loupežníků, hejkalů, bludiček a ježibaby. Organizačně jsme si celou akci připravovali sami a do vlastních i půjčených kostýmů se oblékli převážně členové spolku či jejich rodinní příslušníci. Celkem dvacet lidí bylo na trase a staralo se o to, aby si děti i dospělí akci maximálně užili. Někdo byl v kostýmu, jiní zapisovali příchozí, vypisovali diplomy či pekli buřty a zajišťovali občerstvení. Nedělám to často, ale musím všem, kdo se na přípravě akce podíleli poděkovat za 100% nasazení, výdrž a odvedenou práci, bylo to neuvěřitelně náročné, ale všichni to zvládli a věřím, že i lidem se akce moc líbila.
Cílem nebylo děti vyděsit i když někteří by zasloužili dostat malou lekci. Původně totiž byla akce plánována tak, že děti budou kolem jednotlivých pohádkových bytostí a výjevů pouze procházet. Bytosti s nimi nijak nekomunikují, neděsí je a žijí si svým životem. Prostě jdete lesem a najednou u ohniště vidíte čtyři loupežníky jak hrají karty, okusují velké kosti a zpívají. Nebo se za stromem u stanoviště hejkala najednou mihne podezřelá osoba či jdete přes hřbitov mezi kříži, kde krákají vrány a smrtka klepe kosu. Ve finále však museli pohádkové bytosti svůj přístup změnit, jelikož zejména starší účastníci pochodu k pohádkovým bytostem chodili a zkoumali, zda jsou pravé či nikoliv.
Největší úspěch sklízeli hejkalové (Miloš Paisker se svým synem), kteří snad stokrát vyběhli do svahu, aby posléze jako pohyblivé hromady větví zase po čtyřech slezli dolů a vyděsili ty, kdo si přišli ke špalku pro razítko.
Obdiv a uznání sklízely i dvě bludičky (Andrea Půtová s Katkou Rebešovou), které na melancholickou skladbu z MP3 protančily na lesní cestě dvě a půl hodiny. „Ty jsou nádherné, krásné, skoro jako princezny,“ žasli malé děti i někteří tatínkové.
Nejhlučnější skupinou byla banda loupežníků (manželé Šebkovi, Petr Kokoška a jeho kolega). Seděli u ohně, loupili a přepadávali. Pan Šebek svým dlouhým plnovousem zmátl nejedno dítě a do role loupežníka se se svou paní vžili velice rychle.
Největší respekt měla smrtka (Martin Süs s manželkou Marií) na uměle připraveném hřbitově. Kříže se jmény nebožtíků, desítky svíček, kytky a strašidelné zvuky, pouštěné ze záznamu spolu s klepáním a broušením kosy byly fakt hrůzostrašné.
Neopravdovější byla bílá paní (Lucie Hrabětová), kterou hlídal a ze záznamu hudbou doprovázel Radek Zeman. Bílá paní chodila po svíčkami osvíceném dřevěném ochozu lávky v parku v Potoční a lucernou dokreslovala jedinečnou atmosféru.
Originální herecký výkon předvedla i čarodějnice (Olga Štěpánková) s bledým mnichem (Karel Lang). Oba dva v kotlíku na ohni vařili lektvar jak pro zlobivé děti, tak ještě zlobivější dospělé.
Po absolvování celé trasy, nasbírání všech razítek a splnění dvou úkolů se vrátili soutěžící do areálu ZSŽ. Zde si mohli vybrat, zda si dají buřty již opečené a nebo si je opečou na ohni sami. Tady se o ně staral tým celkem šesti lidí (Karel Makoň starší i mladší, Hana Makoňová, Martin Kepl) a probíhalo vypisování diplomů (Anna Šebková s kamarádkou Evou), vydávání občerstvení, pečení buřtů a nechybělo ani fotografování Bohouše Máška (viz foto).
¨
Akce trvala do dvacáté třetí hodiny a druhý den byla celá trasa řádně uklizena a zahlazeny veškeré stopy naší činnosti. Na stanici se pak ještě večer ozývala od většiny účastníků chvála a uznání. Hodně lidí se ptalo, zda budeme v těchto akcích pokračovat a kolik nás to finančně vlastně stálo. Bohužel na začátku při zápisu padlo i pár poznámek ke startovnému, které bylo stanoveno 50,- Kč na osobu straší 3 let. Tady bych rád důrazně upozornil, že celkové náklady na akci byly bez zaplacení lidí (kteří do akce šli bez nároku na odměnu a bezplatně) 9.351,50 Kč (viz podrobná samostatná tabulka), přičemž na startovném se vybralo 9.500,- Kč a to znovu opakuji, že všech 20 lidí v kostýmech a „skákajících“ kolem příprav i občerstvení pracovalo bez honoráře!!!
Další akcí, kterou chystáme, bude promítání pohádek pro nejmenší z klasického dětského dataprojektoru. Retro pohádky našeho mládí bych rád oprášil a podělil se o zážitky i s těmi nejmenšími. Tak například O koblížkovi, Krteček, Červená Karkulka, Budulínek atd…
na fotografiích:
Záběry z jednotlivých stanovišť startu i cíle.
Foto: Bohumil Mášek
zpracoval:
Za DES OP Karel Makoň DES OP (777 145 960)