18.9.12 Partička

TISKOVÁ ZPRÁVA

Název - téma:

Partička

Ze dne:

18.9. 2012

Místo konání:

Plzeň

Vlastní zpráva:

Není to nic převratného, ale chtělo se mi to napsat, a tak jsem to prostě napsal.

Záchranný transfer žab v Boru u Tachova, na který jsem vzal náhodnou partičku tří prázdninových kamarádů mě nadchl natolik, že jsem si začal pohrávat s myšlenkou založit dětský kroužek. Dvacet let jsem se této aktivitě zarputile bránil, ale jak je vidět, tak doba dozrála a dnes vím, že nástupce je třeba si vychovat J.

Sešli jsme se v úterý a ještě v pondělí večer nebylo jasné, zda se vůbec sejdeme. O to lépe to pak ve finále klaplo, jelikož všichni dorazili plní elánu, včas a s dobrou náladou. Byla to naše první oficiální schůzka, a tak jsem každému připravil Zálesácký zápisník, propisku a tištěnou přípravu. Takový zálesácký zápisník je totiž základ a je třeba do něj zaznamenávat a vkládat jednotlivé přípravy. Příprava je téma (okruh), kterému se budeme ten den věnovat. Úplně první přípravou bylo podepsání zápisníku, seznámení se navzájem a můj monolog o kázni, týmové práci, 100% nasazení a výkonech J. Následoval první ( a tento den i poslední ) zápis, což bylo doplnění důležitých telefonních čísel a jmen ostatních kamarádů. A tady jsem musel svou původní myšlenku o nenásilném pilování psaní, počtů a čtení opustit, neboť se ukázalo, že naše skupina bude spíše silová, do terénu a více na praktickou, než teoretickou stránku věci J Probrali jsme proto velice rychle přípravu s názvem Krabička poslední záchrany a vyrazili na stanici po pacientech J Cílem bylo projít voliéry, podívat se na jednotlivé léčené druhy, říci si pár základních zoologických zajímavostí a jít vypustit tři dokrmené ježky. Ježci zaujali zejména úplně nového adepta, a to malého Vojtu Ježka z Újezda. Ten přišel dnes úplně prvně, je nejmladší, ale v druhé polovině schůzky se už aktivně zapojoval a velmi dobře šplhal.

Na naší první dvouhodinové akci mě opět velice potěšilo, jak ti „malí“ kluci mají kolikrát mnohem více rozumu, pochopení a slušnosti, než ti „velcí“. Za celou tu dobu, co jsme spolu byli, nikdo neremcal, nepovyšoval se, nic nehrál. Vzájemně si pomáhali, doplňovali se, dělili o svačinu a spravedlivě se střídali při úkolech. Měl jsem radost a věřím, že budeme i nadále v tomto duchu pokračovat. Více už asi pozornější z Vás vyčtou z přiložených fotografií, kterých je opět trochu více.

Zatím se scházíme jednou za čtrnáct dní - v úterý od čtyř hodin do šesti. Nevylučují se ani delší víkendové akce. Věkové rozmezí členů kroužku, když nepočítám sebe, je od druhé do sedmé třídy. Kroužek je bezplatný, dotovaný naším spolkem a dvě až tři místa jsou ještě volná. Na druhou stranu to ale zcela určitě není běžný kroužek pro každé dítě a asi ani ne pro každého rodiče J.