TISKOVÁ ZPRÁVA
Název - téma:
Dva čápi u Dobřan
Ze dne:
10.11. 2013
Místo konání:
Dobřany
Vlastní zpráva:
Stává se to každý rok a normální to není. Vidět po zasněženém poli v listopadu, prosinci či lednu chodit čápa, nebo dokonce dva čápy bílé najednou, je v našem zeměpisném pásmu tak trochu rarita, ale za posledních deset let bohužel i reálná věc. Loni to bylo u Kdyně, předloni na Tachovsku a v Chebu, před předloni u Blovic a letos je to u Dobřan. Dnes a denně k nám někdo volá, že viděl dva čápy bílé sedět na hnízdě na pekárně v Dobřanech či chodit po loukách u řeky. Občas přijde zpráva i z Líní, Sulkova, Nýřan, Uherec či dokonce až Chotíkova. Podle našeho zjištění se jedná o stejné ptáky, kteří se za potravou vydávají do širokého okolí a za soumraku se vrací na hnízdo do Dobřan kde spí. To, že neodlétli, není rozhodně normální, ale proč to tak je a proč u nás zůstali čápi i přes zimu bohužel nevíme. Osobně jsem slyšel už několik nejrůznějších teorií o ptácích z Holandského odchovu až po následek globálního oteplování, ale já si stále myslím, že se jedná jen o slabé klempíry, kteří by na základě nějakého handicapu dalekou cestu do zimoviště nezvládli, a tak zůstávají u nás a nějaký čas jim to prostě jen vychází. Podle mého to pak není dobře ani pro samotnou přírodu, ani populaci čápů bílých. Mám čápy rád, myslím, že pro ně děláme maximum, ale tento jev vnímám spíše jako problém, než věc, kterou bychom měli stůj co stůj s ohledem na ochranu těchto jedinců aktivně řešit. Za posledních patnáct let se totiž ukázalo, že tam, kde čápi zůstali přes zimu a lidé je tam přikrmovali, tak ve finále čápům bílým moc nepomohli. Podobné případy jsou známé například z Blatné na Strakonicku, Horažďovic, Žerovic, Kdyně, Tachovska i Chebu .Tam, kde zůstal přes zimu celý pár, pak dochází k tomu, že ptáci hnízdí zhruba o měsíc dříve než ostatní, a to není dobré jak pro ně samé, tak hlavně pro mláďata a celkovou úspěšnost hnízdění. Mimo jiné tito „klepíři“ s atypickým chováním pak plodí zase jen „klempíry“, a to je podle mého špatně. Krom toho jsou pak takoví ptáci ve výhodě před těmi, co pracně táhnou na zimoviště a z jara pak zase na hnízdiště, obsazují jim atraktivní lokality a narušují přirozené přírodní zákony tohoto druhu. Doslova pak „sviní“ populaci něčím, co v přírodě nemá místo a poškozuje celou populaci v regionu. Proto bych byl mnohem raději, kdyby problém u nás zimujících čápů vyřešila sama příroda, hlavně pak selektivní zima. Neodlétli, zůstali, tak prostě uhynou hlady, zmrznou a vyřešeno. Proto také nehodlám čápům na hnízdo vyvrhovat kýble krmení ani pohazovat po poli kuřecí řízky, tak jak by většina lidí asi očekávala. Pokud mají čápi přežít a být dobrým základem pro nově vznikající populaci čápů u nás celoročně se vyskytujících, tak to musí zvládnout sami a bez lidské pomoci. Pokud ne, tak opět zvítězí příroda a její drsné, avšak spolehlivé, ověřené a milion let fungující přírodní zákony.
Závěrem bych snad jen zmínil skutečnost, že názory na tuto problematiku se zejména u veřejnosti značně liší. Považuji to za legitimní, správné a pro ochranu přírody i osvětu zcela jistě prospěšné a pozitivní. Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, do jaké míry je tento, byť i dobře myšlený záměr, přínosný pro samotnou přírodu a volně žijící zvířata.
O čápech v Dobřenech tedy víme, snažíme se je odchytit a monitorovat jejich pohyb, ale zatím se nám to nepodařilo. Za informace a zprávy děkujeme a jsme samozřejmě rádi, že se lidé starají a zajímají. Děkujeme.
PS: Samotným čápům zima zas až tak nevadí. Pokud zimujeme čápa u nás na stanici, tak ho máme normálně venku na sněhu i mrazu. Problémem zimujících čápů je pak nedostatek potravy, a to zejména při dlouhotrvajících sněhových pokrývkách a mrazech. Pokud je zima mírnější, tak i čápi venku v přírodě ji zvládnou sami bez vážnějších potíží. Mají-li přístup k potravě, jsou ve velice slušné kondici, dobře létají a chytit se nedají. Za svojí praxi jsem chytal v zimě již několik desítek zimujících čápů, úspěšnost takovýchto odchytů byla však minimální, a pokud se už pak nějaké zvíře podařilo odchytit, tak už bylo ve velice špatném zdravotním stavu. První zimující čáp, kterého jsem na Plzeňsku řešil, byl čáp bílý v Dolní Lukavici. Na Štědrý den v roce 1992 (po štědrovečerní večeři) jsem na něj jel s kolegyní Helenou Kaderovou, a samozřejmě jsme ho nechytli J.
Fotodokumentace:
Ilustrační fotografie B. Mášek
Zpracoval:
Za DES OP Karel Makoň DES OP (777 145 960)