TISKOVÁ ZPRÁVA
Název - téma:
Příběh otráveného orla mořského u Nepomuka
Ze dne:
31.1. 2014
Místo konání:
Klášter – Nepomuk - Plzeň
Vlastní zpráva:
Tento příběh je pouhou teorií a jakákoliv podobnost osob, podnikatelských aktivit, sdružení a spolků je čistě náhodná! Popisuji pouze zajištěné stopy a poznatky z místa nálezu uhynulého orla mořského v návaznosti na prostředí, časový sled a zjištěné okolnosti.
Zhruba týden uhynulý orel mořský, čtyři roky starý pták, samec, byl nalezen a zajištěn kolegou Václavem Kovářem v sobotu dne 11.1.2014 krátce po poledni na katastrálním území obce Klášter u Nepomuka. Podle fotografií z místa nálezu a informací nálezce, ležel dravec na zádech s poloroztaženými křídly a v křeči podél těla nataženými stojáky. Podle map a znalosti místního terénu se jednalo o hranici části lesa, zastoupeného na hraně převážně listnatými stromy. Ve skutečnosti jde o relativně nejvyšší místo s dobrou viditelností do okolí a přehledem, přičemž pták je z jedné strany kryt lesem. Místo nálezu bylo shodou okolností hned vedle mysliveckého posedu (stoličky), přímo v koleji vyježděné polní cesty. Myslivecký posed s úhynem vzácného dravce tentokrát pravděpodobně přímo nesouvisí. Co by však mohlo s místem nálezu souviset, jsou nedaleké rybářské sádky. Ty jsou od místa nálezu uhynulého orla vzdáleny vzdušnou čarou cca 500m, ale ani to nemusí vůbec nic znamenat.
Podle kolegy Václava Kováře, který místo prověřoval jako stráž ochrany přírody (veřejný činitel), uhynulého orla zajistil a předal k nám na vyšetření. Nebylo na místě krom uhynulého dravce nic jiného. Žádná ujeď, žádné zbytky potravy, žádná další uhynulá zvířata ani stopy po souboji, válení trávy, úrazu, zástřelu či poranění. Uhynulý dravec byl naprosto netknutý, daleko od silnice, drátů el.vedení a jako by na místo spadl z nebe. A možná spadl, ne z nebe, ale z větve nějakého z tamních stromů. Ale nepředbíhejme.
Nalezené zvíře bylo předáno dle standardního postupu na pitvu k dalšímu veterinárnímu vyšetření. Pitvu provedl jeden z nejlepších patologů u nás MVDr. Ota Huml, vedoucí laboratoře veterinární kliniky Vedilab v Plzni. Na zvířeti nebyly nalezeny žádné výrazné patologické změny, doba úhynu byla stanovena na cca 5 – 7 dní před nálezem kadaveru, přičemž pitvou byl vyloučen úhyn dravce v důsledku zástřelu, úrazu či viditelného poranění. Všechny vnitřní orgány byly bez viditelného poškození, dravec byl ve velmi dobré kondici. Při pitvě byly odebrány vzorky na DNA a hlavně zbytky potravy ze zažívadel a některé vzorky vnitřních orgánů na toxikologii. V zobáku, jícnu a voleti byly nalezeny nepatrné zbytky potravy, menší ryby s jemnými šupinami (možná lín). Výsledek pitvy a toxikologického vyšetření jsou k volnému prostudování v příloze.
Otrava Karbofuranem.
V minulosti běžně používaný, avšak velice toxický a dnes již několik let zakázaný postřik na chmel. Stačí pár kapek Karbofuranu na návnadu (maso, zdechlinu, do vejce) a jeden z nejbrutálnějších a velice zákeřných případů zabití je zaručen. Každé zvíře, když polkne dvě tři sousta, udělá pár kroků a okamžitě uhyne. Když se začaly objevovat první případy této zakázané metody trávení volně žijících živočichů, nacházeli kolegové na polích kolem otrávených návnad desítky uhynulých zvířat najednou. Dravci, šelmy, krkavcovití, všechno co šlo otrávenou mršinu zlikvidovat, se během několika vteřin stalo samo mršinou. Karbofuran je nebezpečný i pro lidi a domácí mazlíčky. Je prokázáno již několik desítek případů, kdy byl tímto způsobem otráven volně pobíhající pes, jsou dokonce známé i případy, kdy se přímým kontaktem s otrávenou návnadou či zvířetem přiotrávil i člověk. Karbofuran je velice nebezpečná látka, která dokáže spolehlivě zabít cokoliv!
K čemu asi došlo?
V tomto období se krajinou, a zejména při vodních tocích, pohybují plonkoví vydří samci a mladá zvířata, občas se zastaví někde na rybníku, zaloví ryby a tam, kde je na malé ploše ryb moc, tak je vychytají a vyskládají na břeh, tak aby se na lokalitu vrátila přirozená přírodní rovnováha. Zcela logicky ale ne všichni tuto jejich záslužnou funkci v ekosystému vnímají s povděkem, a tak se občas stane, že je třeba vydře rybu trochu ochutit.
To samé platí třeba i u norka amerického, který na rozdíl od vydry říční do naší přírody opravdu nepatří, anebo občas se také používají ryby jako návnada pro kuny, lišky, straky, krkavce a jiné šelmy či mrchožravé dravce v polích či v lese. To se ale nestává tak často, jelikož na ryby chodí i divoká prasata, a to by byl asi potom docela slušný mazec.
Každopádně tak nebo tak, náš orel pravděpodobně někde našel menší otrávenou rybu a nebo její kus. Orel mořský není dobrý lovec, a tak v přírodě funguje hlavně jako zdravotní policie a mrchožrout. K vyhledávání mršin má talent, najde v krajině, při silnici, železniční trati či u lidských sídel vše, co je třeba zlikvidovat. Odnesl si tedy kus otrávené potravy v pařátech a zamířil někam do klidu, ideálně na přehledné místo a k lesu. Neletěl však daleko, vybral tu nejbližší lokalitu. Usedl na větev, posed či zem, přičemž větev je asi nejpravděpodobnější, a dal si pár soust, či celý kus ryby sežral. No a pak už spadl z nebe do vyjeté koleje polní cesty. Dál ten příběh znáte sami.
Je jasné, že se jedná o pouhou hypotézu, a že policie, které bude případ předán (což je záležitost kolegy Václava Kováře) opět nic nezjistí a neprokáže. Proto jsme také ptáka zajistili, vyšetřili a sledovali raději po své ose a policii nezatěžovali. V tomto případě je vše mnohem složitější i v tom, že pták si musel návnadu na místo pravděpodobně donést a že první zajištěné stopy na otravu Karbofuranem neodpovídaly. Nebyla totiž nalezena žádná návnada, ani žádní jiní uhynulí živočichové.
Každopádně podobnost osob a subjektů je v tomto případě opět čistě náhodná. Bohužel otrávený orel je ale reálný a popsané události nálezu jsou fakta, včetně kolegy Kováře a MVDr. Humla.
Na fotografii:
Na fotografiích V. Kovář s nalezeným uhynulým orlem mořským a MVDr. Ota Huml při pitvě téhož orla.
Zpracoval:
Za DES OP Karel Makoň DES OP (777 145 960)