TISKOVÁ ZPRÁVA
Název - téma:
Pod koly aut a vlaků.
Ze dne:
13.2. 2014
Místo konání:
Plzeňsko
Vlastní zpráva:
Každý den v tomto ročním období hynou pod koly aut a na železničních klejích desítky volně žijících živočichů. Od spárkaté a černé zvěře přes sovy a dravé ptáky, šelmy či pěvce nevyjímaje. Jenom za poslední týden jsme k nám do Záchranné stanice živočichů Plzeň přijali pět autem sražených kání lesních, dvě vydry říční a několik drobných ptáků. Je to pouze zlomek toho, co se najde a střet s projíždějícím automobilem přežije. I když slovo „přežije“ je v tomto směru nadsázka, jelikož většina takto přijatých a poraněných zvířat je následně trvale handicapována, nebo na základě kritického zdravotního stavu veterinářem utracena.
Dravci a sovy se k silnicím a železničním kolejím stahují hlavně za potravou. Odpadky přesycené a znečištěné silniční příkopy či vlakové koridory jsou ideálním prostředím pro hraboše polní, myši a potkany, za nimi se pak stahují právě dravci a sovy, přičemž v zápalu lovu se ptáci dost často dostanou až na vozovku či trať. U sov je vše většinou složitější tím, že loví hlavně za tmy, a tak kolikrát ani sova, ale ani řidič, nemá šanci. Světly oslněné zvíře neodhadne vzdálenost projíždějícího automobilu a řidič, kterému z příkopu vylétne sova přímo pod kola auta ji většinou ani nevidí. Je to ale věc, kterou můžeme částečně ovlivnit my všichni. Nevyhazujte do silničních příkopů odpadky a zbytky potravin obzvláště! Tímto krokem omezíte výskyt drobných hlodavců a následně i dravců a sov v blízkosti silnic, dálnic i vlakových koridorů.
Podobná situace je i u šelem. Lišky, jezevci, kuny se naučili pravidelně „kontrolovat“ silniční příkopy, neboť i pro ně je zajímavý zejména hojný výskyt drobných hlodavců, ale i zvířat sražených a ležících u krajnice. Šelmy navíc nepohrdnou ani zbytky lidských potravin, a tak i tady je namístě se chovat jako člověk a odpadky vyhazovat tam, kam patří. Část šelem však přes silnici pouze přebíhá, a to v rámci přirozené migrace anebo shánění potravy. To byl případ i dvou vyder říčních nalezených na Plzeňsku. Jedna byla nalezena autem sražená již mrtvá u Přeštic a druhá pak kousek za Klatovy ve směru na Nýrsko. U vydry z Klatovska bylo zajímavé to, že se jednalo o samici, na které bylo patrné, že už má pravděpodobně i mláďata. V den kdy jí k nám do stanice přivezli, mělo zvíře těžký otřes mozku, bylo téměř nehybné a značně apatické, druhý den se už však nedala vydra chytit ani do podběráku, a tak byla po konzultaci s kolegy na ochranu vydry říční očipována a neprodleně vrácena zpět na lokalitu nálezu.
Část orlů mořských hyne na nelegální otravou karbofuranem, druhá část pak po střetu s projíždějícím vlakem. Je to všechno úžasně propojené. U nás největší a jediný hnízdící orel mořský je s ohledem na své rozpětí, váhu a těžkopádnost poměrně špatný lovec, proto také v přírodě konzumuje hlavně mršiny a uhynulá zvířata. Orli se naučili jak na myslivecká stanoviště a ujetiště, tak na mršiny u silnic a vlakových tratí. Pravidelně kopírují železniční tratě a silnice, přičemž konzumace vlakem sražené zvěře je pro ně nebezpečnou záležitostí. Pták většinou sedí v těsné blízkosti kolejí a v okamžiku kdy jede vlak, tak se lekne a vzletí. Orel mořský k tomuto manévru však potřebuje nějaký čas i prostor, což většinou nemá a je zachycen projíždějící soupravou. V tomto případě lze výskytu orlů u kolejí jen stěží zabránit, dráha je čím dál rychlejší, sražené zvěře hodně a tím pádem se jedná jen o další daň, kterou platí volně žijící zvířata za naše pohodlí a civilizaci.
Problém pěvců a dalších skupin volně žijících živočichů zejména kolem silnic je vždy vázaný hlavně na potravní zdroje, možnosti a charakter lokality. V zimních měsících při omezených potravních možnostech a zdrojích jsou pak případy střetu zvířat s dopravními prostředky logicky častější. Tomu všemu pak nahrává i snížená viditelnost, kratší den a migrační přesuny zvěře. V posledních letech jsme krom přejetých zajíců, lišek, jezevců a divokých prasat zaznamenali i nálezy bobrů, vyder a poměrně vzácných druhů živočichů. Je to dáno jednak tím, že jejich populace se na našem území výrazně rozšiřuje a jednak tím že celkově doprava houstne a zrychluje. Dávejte si tedy pozor na svých cestách a počítejte s tím, že Vám cestu může znepříjemnit nejenom policejní radar, ale i nečekaný střet s volně žijícím živočichem.
Na fotografii:
Výřad kání lesních sražených a nalezených na silnicích v Plzeňském kraji za dva dny uvedeného týdne.
Miloš Paisker st. a Miloš Paisker ml. s poraněnou (paralyzovanou) vydrou říční od Klatov – těžký otřes mozku, apatie. Druhý den už by fotografie vypadaly jinak J
Vypouštění samice kojící vydry říční zpět na lokalitu nálezu (druhý den).
Zpracoval:
Za DES OP Karel Makoň DES OP (777 145 960)