TISKOVÁ ZPRÁVA
Název - téma:
Další část linky nebezpečného elektrického vedení zabezpečena.
Ze dne:
17. - 18. 5. 2016
Místo konání:
Neblažov (TC)
Vlastní zpráva:
Je pátek 31. 7. 2015 a na můj email dostávám zprávu od kolegy MVDr. Ivana Literáka, přednosty ústavu Veterinární a farmaceutická univerzita Brno o tom, že jeden z našich satelitních, vysílačkou označených a sledovaných luňáků červených, kroužkovaných toho roku na Tachovsku u obce Doly, se již několik dní hlásí u obce Neblažov z jednoho místa a bez pohybu. Podle mapy v místě, odkud přicházel signál, je linka elektrického vedení a jedná se o pastvinu. Pravděpodobně došlo k poranění či úhynu luňáka na sloupu a bylo by dobré situaci prověřit.
Vážení, mám velké obavy o osud luňáka KITE5. Naposled nocoval v lese u Neblažova (28/29. 7. 2015), pak přeletěl na louku mezi Neblažovem a Nahým Újezdcem. 29.7.2015 v 9.00 byl uprostřed louky a vykazoval aktivitu 263.
Ve 12.00 byl kousek odtamtud a vykazoval *aktivitu 0*. Od té doby včetně všech lokací ze včerejška 30.7.2015 posílá vysílačka signály z víceméně stejného místa a vykazuje stále aktivitu 0. Odhaduji, že všechny včerejší záznamy jsou z plochy o průměru cca 20 m.
Ivan Literák
Prof. MVDr. Ivan Literák, CSc.
přednosta ústavu
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Fakulta veterinární hygieny a ekologie
Ústav biologie a chorob volně žijících zvířat
Palackého tř. 1/3, 612 42 Brno
Ihned telefonicky kontaktuji kolegy Karla a Růženu Machačových z Tachova. Ti jsou oba dva v terénu kousek od lokalit a zhruba za hodinu mi hlásí faktický nález uhynulého luňáka červeného s vysílačkou a ornitologickými kroužky přímo pod sloupem el. vedení.
Odhad kolegy Ivana Literáka, který celou pátrací akci svým emailem rozjel a zastřešuje tento nákladný výzkumný projekt monitoringu luňáků na celém území ČR, se potvrdil.
O deset měsíců později na témže místě - Úterý 17. 5. 2016 pastvina u obce Neblažov (TC). Několik pracovních čet energetiků, muži v přilbách a montérkách s logem Skupiny ČEZ se pod sloupem, kde nám shořel náš luňák, chystají na jeho zabezpečení. Poměrně nákladná akce, speciální plošina, technické prvky a hlavně plastové kryty, tak zvané „ptákosedy“, na zakrytí nebezpečných izolátorů.
Osazení plastových chráničů se bude dělat pod proudem a linka normálně běží. Vše je nutné pečlivě připravit a dbát zvýšené opatrnosti i pravidel bezpečné manipulace na vedení. Je to poměrně náročná akce, přičemž za jeden den dokáží zkušení montéři tímto způsobem zabezpečit tři až pět sloupů. Na každý sloup přijde celkem šest chráničů, a tím pádem se ze sloupu pro ptáky smrtelně nebezpečného, stane sloup relativně bezproblémový.
Jsme rádi, že energetici vyslyšeli naši prosbu a operativně zabezpečili další kus této nebezpečné linky vedení. Trasa od Tachova je již zabezpečena z let minulých, teď přibylo dalších x nebezpečných sloupů a výhledově se počítá, že by byl dozabezpečen i ten zbytek k Plané.
„Do roku 2024 by to mělo být ze zákona zabezpečeno vše, a to na celém území ČR a všech sítích“, dodává Mgr. Michaela Jirovcová, regionální manažerka komunikace a mluvčí Skupiny ČEZ pro západní Čechy. „Tady však bylo třeba jednat rychle a operativně, a tak jsme zvolili tento způsob. O problému víme a snažíme se na jeho řešení pracovat. Mimo jiné, dlouhodobě finančně podporujeme i činnost záchranných stanic živočichů a nejrůznější ekologicky zaměřené projekty“.
Já za nás (DESOP) pak děkuji nejen energetikům a týmu Skupiny ČEZ, ale hlavně kolegovi Ing. Petru Jindrovi ze ZČU Plzeň. Ten si vzal problém za svůj a dojednal vše potřebné k realizaci této mimořádné akce. Ještě jednou děkujeme všem zúčastněným.
PS: Zabezpečený úsek byl jedním z nejhorších. Atypické sloupy s kritickými místy el vedení, vedoucího přes pro ptáky, zejména dravce a sovy, atraktivní pastvinu. Dravci, sovy a čápi využívají totiž sloupů el. vedení v krajině jako stromů, usedají na ně, vyhlíží z nich potravu, odpočívají. Pokud je pod vedením navíc pastvina, jetel či vojtěška, je tam i velký výskyt hraboše polního a ten pak přitahuje všechny ty, kteří ho sem létají lovit jako potravu. Sedne-li si však pták na ocelovou konzoli, která se chová jako uzemněná, tak při skládání křídel překoná výšku izolátoru a škrtne si o „živý“ vodič pod proudem. Okamžitě jím proběhne elektrický proud a pták padá dolů na zem jako nevzletný a trvalý handicap, nebo rovnou jako škvarek. Popáleniny tohoto typu jsou u ptáků neléčitelné. Poškozená tkáň zčervená, zčerná, odumře a odpadne. Většina ptáků tak končí s upáleným stojákem a špičkou křídla, přičemž 99% takto poškozených ptáků následně uhyne, anebo musí být na základě kritického zdravotního stavu utraceno. Je to určitá daň naší lidské civilizaci a elektrické energii, naštěstí se na odstranění problému pracuje, ale stále je ještě mnoho linek a tras, které na rekonstrukci či zabezpečení teprve čekají. Je to věc hlavně z minulosti, kdy se podobné věci neřešily a úhyny ptáků jdou do tisíců.
Na fotografiích:
Na přiložených fotografiích vše, co se kolem akce a před akcí odehrálo.
Vybavení mladých luňáků červených speciální vysílačkou (Ivan Literák, Luboš Peške, Miloš Paisker 2015). Nález a předání uhynulého luňáka (Růžena Machačová 2015).
Mapa hlášení signálu uhynulého luňáka (2015).
Montéři Skupiny ČEZ při zabezpečování sloupů el. vedení na lokalitě.
Zpracoval:
Za DES OP Karel Makoň DES OP (777 145 960)