Dobrý večer všem zúčastněným,
děkuji všem za jejich reakce na poslední tři naše zvířecí případy a zásahy. Rovněž děkuji všem, co poslali slova uznání a chvály, která předám dál i zbývajícím členům našeho týmu a zároveň se omlouvám, že ne na úplně všechny reakce jsem včas reagoval a odpověděl.
Mám teď „trochu“ fofr a vůbec nezvládám řešit věci tak, jak by bylo potřeba, nebo se i slušelo. Důkazem je i další série událostí, které se během posledních 48 hodin udály. Telefonní hovory se přes sebe překrývají, stanice je plná pacientů vyžadujících individuální péči i přístup a počty zásahů za jeden den jdou hodně přes 10 výjezdů. K tomu technické věci na stanici a běžný provoz, plus nezbytně nutná evidence snad úplně všeho.
O tom, že se fakt v tomto období nenudíme, vypovídá i další kuriózní akce, která proběhla dnes (25.5. 2016). Odchyt dvou vlaštovek obecných v prodejně f. Keramika Soukup (Plzeň – Křimice) za aktivní účasti několika zaměstnanců firmy si vyžádal rovnou hodinu a půl čistého času. Vlaštovčáka Vláďu a jeho samičku Violu, jak si je místní okamžitě pojmenovali, jsme ve čtyřech až šesti lidech naháněli v obrovské prodejně, bez možnosti otevření oken, mezi ukázkou obkladů koupelen a keramiky. Členitý terén, kovové rámy pod stropem, nesoucí nespočet světel, lampiček, kabelů a atypicky zkosené stropy, světlíky, okna atd. umožňovaly vlaštovkám se nejenom dobře schovat, ale i odhalit všechny naše odchytové sítě a taktiky. Bylo to náročné, ale nakonec mi díky třem houževnatým dívkám z účtárny a jednoho obchoďáka podařilo po hodině a půl obě vlaštovky odchytit. Ona tři děvčata si opravdu zaslouží uznání, jelikož běhat hodinu a půl s poměrně těžkou odchytovou tyčí v ruce, tleskat a snažit se natlačit obratnou vlaštovku do ornitologické sítě, bylo náročné i pro mě. Nakonec se ale odchyt podařil a obě vlaštovky po okroužkování byly vypuštěny na lokalitě k ostatním vlaštovkám lovícím mouchy vedle objektu.
A jak že se Vláďa a Viola do prodejny dostali? Je to jednoduché, vlaštovky hnízdí uvnitř objektů, budov, chlévů, stájí a podobně. Prodejna f. Keramika Soukup jim svým provedením pravděpodobně připomínala něco jako stáj či kravín, a tak se oba vydali otevřenými zadními dveřmi pro zásobování a zaměstnance okouknout vnitřní interiér. V budově na ně však nečekal ustájený skot, ani koje pro ušlechtilé koně, ale dlaždičky, koupelny, světla a neprostupné skleněné plochy. Najít cestu zpět ven jim pak navíc komplikovalo nejenom složité členění budovy a umělé osvětlení, ale pravděpodobně i velký pohyb zákazníků a personálu prodejny. Sám jsem byl překvapen, kolik lidí v takovéto provozovně pracuje a jak je členitá a velká.
Ještě jednou děkuji všem zúčastněným a více o průběhu akce najdete na přiložených fotografiích.
