TISKOVÁ ZPRÁVA DES OP Plzeň
Záchranná stanice živočichů Plzeň
7. 8. 2019
Příběh čápa z Mirošova.
Záchranná stanice živočichů Plzeň
Záchranná stanice živočichů Rokycany
Dne 22. 6. 2019 ho odchytili obyvatelé Mirošova na silnici pod hnízdem na komíně místního zámku kousek od náměstí. Pochodoval po rušné komunikaci a nemohl vzlétnout. Jelikož to samé se stalo již v roce 2018 i 2017, a to celkem pětkrát, věděli místní, co mají operativně udělat, aby mladého čápa na silnici nepřejelo auto, či nepřišel k jiné úhoně.
Je odpoledne 22. 6. 2019 přes mobilní telefon se domlouváme s kolegou Pavlem Moulisem z místně příslušné Záchranné stanice živočichů v Rokycanech, kdo z nás do Mirošova pro mladého čápa zajede. My jsme na Tachovsku, kroužkujeme mláďata luňáků. Kolega Moulis je rovněž služebně na druhém konci republiky a vrátí se až večer. Mezi tím místní operativně a velice správně řeší situaci sami. Po telefonické konzultaci mládě čápa zahnali z rušné komunikace na zahradu u soukromého domu a následně ho dostali až do garáže. Na místo jedem z Tachovska přímo my a čápa převážíme rovnou do Záchranné stanice živočichů Plzeň.
Jak jsem říkal, už loni se podobná situace opakovala, a celkem tři mláďata vždy postupně skončila na silnici pod hnízdem a následně v kolegově či naší záchranné stanici.
Naše stanice se na čápy bílé specializuje, a tak podobné případy řešíme s kolegy většinou společně. Důvod, proč zrovna v Mirošově většina mláďat opustí hnízdo ještě dřív, než umí pořádně létat, nám vrtal hlavou úplně stejně jako neznalost toho, jak se následně vypuštění čápi začlení zpět do volné přírody. Ve hře je totiž hned několik faktorů a otázek, které mohou vypuštění živočicha a jeho návrat do volné přírody výrazně ovlivnit. Jistě, že každé mládě při vypouštění dostane ornitologický kroužek, ale to je u těchto druhů málo. Potřebujeme prostě vědět, co pták po vypuštění dělá, kam letí, kde se zdržuje, spí a zda vůbec přežije! Ano, máme už nějaké informace, ale sledování jedinců vysílačkou je mnohem efektivnější a přesnější.
Proto jsme také letos po domluvě s kolegou Pavlem Moulisem z místně příslušné Záchranné stanice živočichů Rokycany a specializovanou firmou Anitra přistoupili k experimentu, kdy jsme letošnímu spadlému mláděti z Mirošova před vypouštěním nasadili speciální vysílačku.
Pravda, nejedná se zrovna o laciný projekt, ale získaná data jsou pro naši další činnost velice důležitá. Vysílačku na čápa zakoupil kolega Pavel Moulis ze ZSŽ Rokycany a technologii včetně jejího osazení dodala firma Anitra zastoupená kolegou Dušanem Rakem a Lubošem Peškem. Ti přijeli čápovi „batůžek“ (vysílačku) dne 10. 7. 2019 do ZSŽ Plzeň nasadit. Při tom nás nafotila Taťána Typltová.
To, co jsme pak díky tomuto perfektnímu zařízení monitorujícímu pohyb na Tachovsku vypuštěného (11. 7. 2019) mladého čápa zjistili, nám doslova vyrazilo dech. Chování mladého čápa z Mirošova nám osvětlilo hned několik doposud nezodpovězených otázek a ukázalo jasnou cestu, jak postupovat v případě dalších vypouštění a záchranných akcí.
Další údaje a informace jsou patrné z přiložených map a fotografií.
Zatímco v první dekádě se mladý čáp zdržoval v bezprostřední blízkosti místa vypuštění, tak v té druhé se přidal ke dvěma dospělým jedincům, se kterými navštěvoval hned několik čapích hnízd na Tachovsku. Například nocoval na hnízdě čápů ve Lhotce u Tisové či na letos neobsazeném hnízdě v Tachově. Téměř pravidelně pak létal za potravou na vybrané pole, pastviny či louky a v poslední době překvapil svým přesunem z Tachova ke Klatovům. Tady ho také spolu s dalšími čápy zachytil náš kolega a fotograf Bohumil Mášek, který zároveň i autorem přiložených map.
Z toho co udělá mirošovský rodák teď, jsme všichni poněkud nervózní, před sebou má dalekou cestu na zimoviště a jsme zvědavi, zda cestu zvládne a překoná i všechny pro čápy nebezpečné nástrahy.
Krom vysílačkou vybaveného mladého čápa bílého z Mirošova máme pod „kontrolou“ i dalšího čápa bílého z Chodové Plané, a aby toho nebylo málo, tak ještě několik luňáků červených, orlů mořských a nově pak motáků pochopů. O tom však už jindy, jelikož informace získané telemetrickým sledováním jednotlivých druhů i ptáků by mohly být námětem vždy na jeden samostatný román.