TISKOVÁ ZPRÁVA DES OP Plzeň
Záchranná stanice živočichů Plzeň
2. 5. 2020
Koronavirus počtvrté a zase POZOR - bude sucho!
Naše sezona je v plném proudu, každý den několik zásahů a desítky případů.
Příroda nějaký krizový stav neřeší a žije si svým tempem dál. Kolikrát je to takový fofr, že ani nejsem schopen definovat, co je vlastně za den, natož kolikátý týden naše životy řídí vláda a vládnoucí politici. I přesto se snažíme veškerá nařízení striktně dodržovat a nepodléhat debatám na téma co se mělo, nemělo a co by, kdyby, bylo bývalo.
Prostě, život jde dál, po boji je každý generál a za mnohem důležitější považuji to, co bude, než to, co mělo být! Spíše bych očekával soubor konkrétních opatření, změn a kroků, vycházejících ze zkušeností, které jsme bezesporu všichni za několik posledních týdnů získali.
Místo toho mi však přijde, že vše se má snahu vracet zpět do starých zaběhnutých kolejí. Každý rozumí všemu, i tomu proč to vlastně všechno vůbec vzniklo, všichni chtějí kompenzace a cítí se poškozeni. Prostě jedeme dál, změna se nekoná, roztočíme kola ekonomiky, ať to stojí, co to stojí, a jediné co se výrazně mění, je forma politické rétoriky. Způsob, kterým jsou prezentována některá opatření, prohlášení či vládní výstupy na veřejnosti jsou opravdu dost tristní!
Nevadí mi polovojenský přístup hlavního epidemiologa, kterého jsem schopný respektovat a uznávám ho jako odborníka. Nevadí mi ani emotivní slovensko-česká vystoupení premiéra, k jehož osobě mám výhrady, ale aby mi ministr zdravotnictví, řídící jedno z nejdůležitějších ministerstev, během pěti minut ze svého nekonečně dlouhého a dokola se opakujícího prohlášení a nepodstatných informací minimálně třikrát zopakoval, že vláda povoluje shromažďování ze tří osob na deset, protože mu píší holubáři, že se nemohou scházet a jejich spolková činnost je tím pádem vážně ohrožena, mě fakt zvedá ze židle!
To samé pak dělá pan ministr v nápadně červeném svetru, který pro změnu asi nejspíše nějakým chybným legislativním opatřením, aniž by tomu kdy rozuměl a navzdory rozkladu vlastní politické strany, řídí všechny muže a profesionály v uniformách od hasičů až po vojáky.
Když jsem si pak ve čtvrtek náhodou poslechl část emotivního vystoupení pana ministra z jednoho našeho nejslabšího ministerstva, které, nevím proč, ještě vůbec máme, tak mi bylo jasné, že to prostě psychicky nezvládnu a budu muset opět něco napsat.
Další oblíbené téma po Koronaviru je totiž SUCHO. To mě vždy v podání pana ministra životního prostředí zaručeně rozzuří. Ten, pravděpodobně po vzoru ministra zdravotnictví a navíc tak, aby si nerozházel totálně antiekologickou hlavu státu, ve svém prohlášení během několika málo minut nezapomněl zopakovat, že opět bojujeme s tou příšernou přírodou, která může za to šílené sucho, které tady nebylo od doby Marie Terezie. Přičemž Marie Terezie byla ve vystoupení zmíněna tolikrát, až jsem nabyl dojmu, že se s panem ministrem osobně znala, nebo že mu zde dokonce zanechala nějakou tajnou šifru o tom, jak se suchem bojovat. Následovaly další a další nápady typu - alespoň jednu díru na kapry denně, malé a velké sudy pod okapy, případně megalomanské přehrady, propojování řek a jiné geniality zaznívající hlavně z Pražského hradu.
Ano, ano, možná si přes léto do podzimu budeme moci roušky sundat, ale možná si je ještě rádi znovu nasadíme, abychom nemuseli dýchat pyl z řepky a prach z pole či ulic.
Možná se Koronavirová opatření přes léto rozvolní, ale také možná přejdeme z jednoho mimořádného stavu do mimořádného stavu druhého. A tak se už asi z toho nikdy nedostaneme. Stále nám politici stejně jako dřív budou řídit životy a určovat, co máme a nemáme dělat.
No já nevím, ale když se podívám, jak opět tradičně a usilovně bojují již třetí léto se suchem například některé státní organizace, či soukromé organizace reagující na státní politiku, ekonomiku a ekologii (viz níže uvedené fotografie), tak si vůbec nejsem jist tím, že slova pana ministra životního prostředí byla úplně přesně pochopena.
Řepka pravděpodobně i letos zůstává hlavní plodinou, kterou se ještě vyplatí pěstovat, a která drží naše zemědělství nad vodou. Předpokládám, že podobné to bude i s kukuřicí do bioplynových stanic v rámci zelené energie. Obě plodiny totiž hrají významnou roli zejména při zadržování vody v krajině, mozaikovité rozmanitosti jednotlivých ploch, zkvalitňování půdního fondu, celkové chemizaci krajiny i lidstva. Pravda, ekologická paliva jsou v EU hit, ale jestli ono to není víc škody než užitku?
Ani údržba silnic nezůstává pozadu a samozřejmě asi v rámci bezpečnosti silničního provozu, lepšího klimatu, zadržování vody, hluku a prachu je třeba vykácet pruhy zeleně kolem dálnice. Ano, má to logiku, čím více zeleně v krajině, tím více zadržené vody, lepší klima a hlavně je třeba vysazovat zeleň novou. Děkujeme.
Nezklamali ani správci povodí. Co nejhladší průtok vody v korytech, hlavně žádné stromy, překážky v korytě a co kdyby přišla velká voda? Prostě již třicet let podle stejného plánu, téměř bez omezení, jako před padesáti lety! Místo vrby jasan a místo topolu raději dub nebo javor. Přitom i Marie Terezie už tenkrát věděla a nařídila, že k tekoucí vodě se má sázet výhradně vrba a topol.
I vyhlášený kemp na ř. Berounce s novým majitelem dostal úplně nový rozměr. Staré duté vrby vykácet a místo nich nasázet jasany. To má také svou logiku, z vrb byl jenom nepořádek a za jasany byla asi dotace. Pravda, on místní bobr to naštěstí vrátí zase do původního stavu úplně stejně, jako to udělal s výsadbou jasanů, kterou zde zafinancoval stát hned po povodních v roce 2002, ale za pokus to stojí. Pak půjdeme zase křičet na úřady, jaký je ten bobr škůdce a nepřítel státu.
Takže jediný, kdo vzal slova pana ministra životního prostředí vážně, byl nakonec zase jen ten bobr evropský, který, jak je vidět na této fotografii, z původně zničeného a zmeliorovaného potoka, odvodňujícího naši krajinu v rámci plánu čtvrté pětiletky a získávání orné půdy, na které dnes stejně stojí obří pilíře naší ekonomiky - průmyslové haly, udělal unikátní lokalitu, zásobárnu a čistírnu vody.
Věřte, že kdyby tohle bylo na každém potoce, tak dnes nemusíme válčit se suchem a možná ani Koronavirem.
