TISKOVÁ ZPRÁVA DES OP Plzeň
Záchranná stanice živočichů Plzeň
30. 7. 2020
Z provozního deníku ZSŽ Plzeň 6 – srna, bobří hráz II a diskuse na soc. sítích.
Počty zásahů, výjezdů a zvířecích pacientů bohužel neklesají, a přesto se z různých diskusí na sociálních sítích dovídáme, že rozhodujeme od zeleného stolu, co vše děláme špatně a že ještě navíc chráníme toho hajzla bobra, který kácí stromy a decimuje nám tu krajinu.
Ne, já to nečtu a zakázal jsem si to řešit, ale když mi kolega s kolegyní dnes šetrně nastínili pouze některé úryvky z reakcí pod články o dopadení člověka, který zničil unikátní mokřad, měl jsem co dělat, abych se do diskusí také nevložil. Navíc si připravuji smuteční řeč na úterní pohřeb JUDr. Hořejšové, a jak tak si v hlavě rovnám jednotlivé vzpomínky na tuto mimořádnou osobnost hájící hlavně práva zvířat, tak si říkám, kde se stala chyba?! Protože když paní doktorka Hořejšová kamkoliv přišla s problémem, a bylo úplně jedno, jestli to byl úřad či hospoda, stáli všichni v pozoru, nikdo si netroufl to nevyřešit, natož to pak zpochybňovat.
Oprava poškozené bobří hráze.
O případu nelegálního poškození bobří hráze včetně fotografií pachatele jsme vás informovali, ve chvilkách volna zpracovávám podklady pro policii a ČIŽP, přičemž v první řadě bylo nutné proděravěnou bobří hráz opravit, obnovit a zabezpečit. To jsme samozřejmě po domluvě s příslušným státním orgánem ochrany přírody udělali okamžitě, co jsme zjistili, že je hráz poškozená. Na přiložených fotografiích od Táni Typltové můžete vidět, že to opravdu nebyla zrovna snadná práce a rozhodování od zeleného stolu, ze kterého jsme častokrát obviňováni.
Odchyt srny ve fotovoltaické elektrárně.
Jeden z nejnáročnějších odchytů vůbec jsme řešili v prostoru fotovoltaické elektrárny u Třemošné na Plzni - severu. Odchyt dospělé srnčí zvěře je vždy velice riskantní a nebezpečný jak pro chytanou zvěř, tak pro chytače. Navíc vystresované zvíře nejde ani uspat narkotizační střelou či sedativy v potravě, ale ani vyhnat otevřenými vraty ven či věc vyřešit bez přímého kontaktu. Jediné co funguje, je zvíře natlačit do předem připravené odchytové sítě, chytit a co nejrychleji, aniž byste s ním zbytečně manipulovali a točili přes hřbet, vypustit zpět do volné přírody. Ale ona ani srna není úplně tak hloupá, a tak dostat ji vystresovanou a zdivočelou kam potřebujete, není úplně snadné. K tomu je třeba přičíst i riziko, kdy si zvíře ve stresu zlomí vaz či nohu, takže tyto akce musí být dobře promyšlené a trvají i několik hodin. Nám se naštěstí odchyt srny povedl na druhý pokus. Hodně nám při odchytu opět pomohl pohled z ptačí perspektivy. Zhruba po dvou hodinách byla srna natlačena do prostoru se sítí, chycena, okamžitě vymotána a podstrčena pod plotem mimo oplocený areál. Spolu s odchytem byla provedena i následná kontrola oplocení a zabezpečení rizikových míst tak, aby se podobná situace už neopakovala. Své v tomto případě sehrál i provozovatel zařízení, který svým operativním a zodpovědným přístupem přispěl k tomu, že se věc řešila včas a hlavně s dobrým výsledkem.
Pohled do soukromí „motákovic“ rodinky.
Fotopastí nesledujeme jenom dění kolem bobřích hrází a nelegální činnost, ale kolikrát i některá hnízda dlouhodobě sledovaných ptačích druhů. Jelikož 9.000 fotografií z 24hodinového sledování hnízda motáka pochopa u Nýřan se opravdu povedlo, posíláme vám na závěr dnešní tiskové zprávy pár pozitivních záběrů, dokazujících, že motáci loví a konzumují hlavně hraboše polní, čímž pomáhají zemědělcům, aniž by bylo potřeba používat jedy a chemii. Pozor, většina mláďat motáka pochopa je už mimo hnízdo a létá, v tomto případě se jedná o pozdní nebo náhradní hnízdění, na kterém jsou pouze dvě mláďata, v tento čas ještě hodně malá. To ale vůbec nevadí, jelikož věříme, že i tito motáci vše stihnou včas a na podzim odletí zimovat do Afriky jako všichni.
