21.3.2021 Trenér se vrátil!

Bude to zhruba tři týdny, co se do Plzně na řeku Radbuzu nad jez u Mrakodrapu a k papírenské lávce vrátil pár labutí velkých. Na tom by nebylo zas až tak nic zvláštního, kdyby samec z onoho páru nebyl náš trenér rychlostních kanoistů TJ Prazdroj Plzeň s číslem ornitologického kroužku LB 73... Obrovský a statný labutí samec, který velice dobře vycítí, kdo se ho bojí a kdo ne, při ochraně svého teritoria neváhá pronásledovat rychlostní kanoisty trénující na řece Radbuze kolikrát až k papírenské lávce či k jejich nástupnímu molu u loděnice.

Přiznávám se, že dokud jsem neviděl video, jak dospělému člověku šlape labuťák za zády po křehounké a vratké rychlostní kánoi, tak jsem tomu nevěřil. Navíc čím je více sluníčka, delší den a blíží se to k jaru, tím více je samec houževnatější a útočnější. Není divu, že některé kanoisty už převrátil a že zejména děti se ho bojí. Pokud se ho nebojíte a pojedete přímo proti němu v dostatečné vzdálenosti od hnízda, budou mu stačit dvě tři konfrontace a dá vám pokuj. Vím to z vlastní zkušenosti, několikrát jsem ho za ta léta chytal a vždycky to byl problém. Já se k němu nedostanu blíž než na dva metry a dnes už stačí, aby viděl naše auto, a ví, že bude problém.

Ve skutečnosti ale opravdu není zlý. Jen si chrání své teritorium a novou partnerku, o nic víc mu nejde.  V momentě, kdy pár zasedne na vejce a vylíhnou se mu mláďata, bude mít zase úplně jiné starosti a hlavně si na pohyb kánoí a lidí na řece opět zvykne.

Celé to je o vzájemném soužití lidí a zvířat ve městě a na jedné lokalitě. Samec se sem na řeku ke kanoistům vrátil po dvou letech.

V roce 2019 jsme totiž celý pár z Radbuzy (26. 2. 2019) odchytili a převezli na Dolní Kokotský rybník na Rokycansku. Rybník kde v minulosti labutě hnízdily a vyváděly mladé.

Dne 28. 3. 2019 nám však návštěvníci pohybující se kolem rybníka nahlásili nález uhynulé labutě a podle ornitologického kroužku jsme zjistili, že je to labuťákova dlouholetá družka. Osamělý vdovec se pak na lokalitě zdržoval ještě asi měsíc. Když se za ním vyrazili podívat na kolech i rychlostní kanoisté z TJ Plzeň Prazdroj, tak už na rybníku nebyl.

Jediné a poslední úspěšné hnízdění tohoto páru proběhlo i díky naší pomoci na Radbuze v roce 2017, kdy pár vyseděl a vychoval celkem tři mláďata. S těmi se hned po vylíhnutí přesunul na řeku Mži, kde jsme je i kroužkovali.

A kde se tenhle labuťák vlastně vzal?
Psal se rok 2012 a mladého labutího samce (v jeho druhém roce života) jsem celého od oleje vytáhl (23. 6. 2012) s hasiči z řeky Berounky u norné stěny nedaleko kostela sv. Jiří v Plzni – Doubravce.

Museli jsme ho na stanici vykoupat, odmastit a vysušit, jelikož olej z bleskem poničené trafostanice, který někde u výstaviště natekl do řeky Mže, by si sám z peří neodstranil. V tu dobu to byl nehnízdící mladíček, kterému jsem před vypuštěním zpět na řeku Berounku na nohu nasadil ornitologický kroužek s číslem LB 73...

Od té doby se z původně neznámého mladého labuťáka stal náš velký „kámoš“ a možná i vodácký rival. Možná to, že prohání právě kanoisty a vodáky, je následek toho, že jsme ho tenkrát poměrně dlouho s hasiči (na fotografii) po Berounce honili. Možná je to prostě jen trauma z mládí a chce nám to teď vrátit. To by ale musel být člověk a ne labuťák.

Už mi volali kanoisté s tím, že labutí pár má postavené hnízdo a labuťák je (v kánoích) opět pronásleduje. Vím, že je to nepřípustné a děti mají strach, ale tentokrát si netroufám labutě chytat a zase přesouvat. Navíc labuťák se na lokalitu vrátil po dvou letech a s novou pro nás zatím neznámou družkou (nemá ornitologický kroužek).
 
Uvidíme, jak se bude situace i nadále vyvíjet a případně budeme muset věc řešit podle aktuálního stavu přímo na místě. Předpokládám, že až labutě sednou na vejce, tak že bych se párkrát tréninku dětí zúčastnil a pokusil se ho umravnit. Nebo bychom mu museli po páření přistřihnout  letky na křídle, aby na těch pár měsíců než je vymění, nebyl tak rychlý. Na druhou stranu se ale bojím, aby zpomalení labutího samce nemělo vliv i na výkon mladých kanoistů, kteří by se zcela určitě díky labuťákovi dostali se svými zajetými časy do užší nominace na mistroství světa či olympiádu. Pokud tedy něco podobného ještě někdy bude?