TISKOVÁ ZPRÁVA DES OP
Záchranná stanice živočichů Plzeň
30. 5. 2022
Čapí příběh pozpátku - Uktápzop hěbířp ípač.
Je sobota 28. 5. 2022 krátce po půl druhé odpoledne a Radek Zeman do hnízda čápů bílých na sídlišti v Horšovském Týně u Domažlic přikládá ke třem stejně velkým čapím mláďatům další čapí mládě jako čtvrté. Jedná se o poslední naše čapí mládě, které jsme v ten den adoptovali do náhradního hnízda a jelikož tento příběh běží pozpátku, tak pokud chcete vědět více o těch předešlých, tak to budete muset přečíst celé.
Před Horšovským Týnem jsme od rána jezdili po Tachovsku a kontrolovali jednotlivá námi sledovaná čapí hnízda. Cílem celé akce bylo najít vhodné adoptivní čapí páry, kterým bychom mohli i letos přidat tři námi uměle odchovávaná čápata sundaná z hnízda ve Šťáhlavech. Ještěže máme dron a dostatek čapích hnízd, ze kterých můžeme vybírat.
Ornitolog Miloš Paisker na hnízdě čápa bílého v Boru u Tachova (sloup s naší umělou hnízdní podložkou na pozemku firmy Střechy Homolka) kroužkuje tři čápy. Po okroužkování domácích přikládá do hnízda naše mládě jako čtvrté.
POZOR! Poznávacím znamením je ornitologický kroužek u adoptovaného mláděte, umístěný na levé noze, zatímco původní (domácí) mláďata ho mají na noze pravé. Navíc u čápů se dává ornitologický kroužek až nad patu, a tak každý ze země se může teď velice snadno dalekohledem přesvědčit, které mládě je které a které jsme kam přidali. Pokud tedy mláďata čápa na hnízdě stojí.
POZOR! Poznávacím znamením je ornitologický kroužek u adoptovaného mláděte, umístěný na levé noze, zatímco původní (domácí) mláďata ho mají na noze pravé. Navíc u čápů se dává ornitologický kroužek až nad patu, a tak každý ze země se může teď velice snadno dalekohledem přesvědčit, které mládě je které a které jsme kam přidali. Pokud tedy mláďata čápa na hnízdě stojí.
Posouváme se v čase ještě o nějakou tu hodinu zpět a opět kolega Radek Zeman a Miloš Paisker spolu s kolegy pohybujícími se na lokalitě z důvodu monitoringu a výzkumu chřástala polního kroužkují letos první tři mláďata čápa bílého a přikládají nejmenší mládě z našeho odchovu, původně z hnízda ve Šťáhlavech.
Je sobota ráno 28. 5. 2022, 8:30 hod. Pro čápata poslední snídaně u nás v Záchranné stanici živočichů Plzeň, vykadit, nakládáme a jedeme.
Čápata jsou už poměrně hodně velká, v perfektní kondici a ideálním věku k adopci. To vše hlavně díky týmu lidí, kteří se o ně starali a finanční podpoře od manželů Petry a Tomáše Kydlíčkových ze Šťáhlav. Ti se nám ozvali ihned po přečtení tiskové zprávy o sundání tří čápat z komína ve Šťáhlavech a poslali 15.000, - Kč na krmení. Díky tomu jsme zaplatili náklady za nákup 20 kg myší, 3 litrů moučných červů, 2 litrů cvrčků střední velikosti a 250 myších holat. Dále to jsou jednodenní mražená kuřátka a malé i větší rybky, to vše servírovat po dvou až třech hodinách 24 dní od rozednění až do tmy.
26. 5. 2022 náš člen Jarda Hep přivezl s pověřením manželky paní Jiřiny Hepové šest jimi odchovaných mláďat sýkory koňadry na rozlétání a vypuštění. Když už byl na stanici, nemohl se nepodívat, jak čápata rostou.
25. 5. 2022 Hana Makoňová a jedno z jejích odpoledních krmení čapích mláďat. Ráno pěkně před šestou, přes den odpoledne po práci a hlavně stále dokola krájet myši a kuřata.
Při krmení se střídalo několik dobrovolníků, děkujeme Magdě Berkovské, která si nenechala ujít sobotní adopci mláděte v Chodové Plané, Marušce Spáčilové, Davidu Martinovskému a samozřejmě našim lidem ze stanice jako Janě, Terce a Terce, Marušce a dalším.
V sobotu to bylo přesně 24 dní, co jsme tři ani ne týden stará mláďata za technické podpory a pomoci profesionálních hasičů HZS Plzeňského kraje nuceně sundali z hnízda na 32 m vysokém cihlovém komínu ve Štáhlavech na Plzni jihu.
4. 5. 2022 MVDr. Ota Huml pitval pod dráty nalezeného dospělého samce čápa bílého, aby nám potvrdil, že se jedná o hnízdícího a k hnízdu patřícího samce.
4. 5. 2022 - nález úhynu samce čápa bílého, 150 m od paty komína s hnízdem, samicí a třemi čerstvě vylíhnutými mláďaty. Šťáhlavy na chvilku bez elektřiny, montéři skupiny ČEZ opravují přepálený vodič od trafostanice.
Ověření aktuálního stavu na hnízdě za pomoci dronu. Na hnízdě samice se třemi velmi malými mláďaty. Za těchto okolností nemá samice sama šanci takto malá mláďata vychovat. Ještě ověříme, zda pod dráty byl nalezen opravdu její partner a táta od mláďat a záchranná akce může začít. K úhynu hnízdícího samce došlo prokazatelně v důsledku lidského zavinění, není co řešit a na co čekat.
Údajně už druhý den na komíně opět dva dospělí čápi
Co se děje, co bude s tou samicí, které jste vzali mláďata? Neutrpěla samice psychickou újmu, nestrádá někde v koutě žalem anebo je to „cuchta“, co hned druhý den sbalila jiného frajera? Místní se ptají, projevují soucit, někteří se pohoršují a hlavně chtějí vědět, proč jsme mláďata na hnízdě nenechali?
Ano, na komíně je opět čapí pár, je to možné, ale jelikož dospělí ptáci nemají a ani neměli na nohou ornitologické kroužky, nejsme schopni úplně přesně určit, potvrdit a zjistit, co se vlastně děje.
Každopádně jediné co víme naprosto bezpečně je to, že příroda a sami čápi na naše lidské pocity, dotazy a domněnky nemají čas a musí řešit úplně jiné věci, ať se nám to líbí nebo ne. Takže dále už bez fotografií a hlavně pro ty, kteří se ptali.
Ve Šťáhlavech došlo k prokazatelnému úhynu hnízdícího samce. Z naší strany prokázáno, ověřeno, potvrzeno a mláďata na základě zjištěných skutečností a našich v oboru získaných zkušeností a po konzultaci s místně příslušným orgánem ochrany přírody na speciální povolení mláďata z hnízda sundána a zajištěna.
Čapí pár zahnízdil ve Šťáhlavech velice brzy, a to už začátkem měsíce března, patří tedy opakovaně k těm, co na hnízdo přilétají pravděpodobně ze Španělska či Německa již koncem měsíce února a v posledních letech spolu s dalšími páry čápů hnízdícími třeba v Chebu, Chodové Plané, Mirošově, Boru u Tachova, Točníku u Klatov atd., mají mláďata cca o měsíc dříve než část populace čápů, která stále létá zimovat několik tisíc km do Afriky a vrací se na hnízda k nám až koncem března, začátkem dubna. Navíc kolem hnízda ve Šťáhlavech se celý březen a duben (a to i v den sundávání mláďat) pohyboval i jiný pár, který chtěl hnízdo obsadit. Takže je logické a velice pravděpodobné, že hned po sundání mláďat a v momentě, kdy „ovdovělá“ samice hnízdo třeba jen na chvilku opustila, obsadil její hnízdo úplně jiný pár! Ten navíc mohl být složený z čápů, kteří přilétli později až v dubnu a marně hledali místo k hnízdění. Nečekaně uvolněný komín s hnízdem byl pro ně pak okamžitá šance, a tak ve Šťáhlavech jede druhý pokus a budou letos třeba ještě další mláďata.
To samé se úplně klidně mohlo odehrát i s vdovou po uhynulém samci, které jsme sebrali její mláďata. Divoká zvířata mají dle přírodních zákonů a pudů za úkol se pokud možno rozmnožit za každou cenu, a byť my jim do toho neustále kecáme a cpeme jim naše lidské pocity, lásku, city, věrnost a jiné výhradně lidské výsady, tak ona si na nic nehrají a vítězí přirozený pud! Takže je úplně klidně možné, že už druhý den naše vdova přestala truchlit, klofla jiného, třeba i lepšího frajera, a tím dostala druhou šanci dát populaci další mláďata!
Obojí je možné, ale jak říkám, pohybujeme se pouze v rovině předpokládaných hypotéz, jelikož čápi jsou od sebe jen těžko rozeznatelní a tím, že nemají ornitologické kroužky či jiné značky, tak ve finále nevíme vůbec nic.
Každopádně všechna tři osiřelá mláďata jsou od této soboty úspěšně adoptovaná do náhradních hnízd opět k čápům bílým, a tím jsme jim dali druhou šanci, když o tu první přišli v momentě, kdy jim táta uhořel na trafostanici.
A kdyby snad ještě někoho napadlo, proč si samice jako samoživitelka nenašla jiného frajera, který by jí pomohl s výchovou mláďat, tak ani tento lidský mustr u tohoto druhu nefunguje, jelikož čápi bílí v rámci zachování zdravé silné populace s vlastním kvalitním genetickým základem se neustále rvou jak o hnízda, tak o samice a nemají pochopení pro jiná konkurenční mláďata.
Koneckonců i ta adopce je kolikrát dosti na hraně, ale stále nám vychází procentuálně i co se výsledného efektu týká jako jeden z nejlepších způsobů, jak vrátit lidmi dočasně chované mládě zpět do volné přírody, zejména když to máme vyzkoušené dnes už u 120 čápů.
Co se děje, co bude s tou samicí, které jste vzali mláďata? Neutrpěla samice psychickou újmu, nestrádá někde v koutě žalem anebo je to „cuchta“, co hned druhý den sbalila jiného frajera? Místní se ptají, projevují soucit, někteří se pohoršují a hlavně chtějí vědět, proč jsme mláďata na hnízdě nenechali?
Ano, na komíně je opět čapí pár, je to možné, ale jelikož dospělí ptáci nemají a ani neměli na nohou ornitologické kroužky, nejsme schopni úplně přesně určit, potvrdit a zjistit, co se vlastně děje.
Každopádně jediné co víme naprosto bezpečně je to, že příroda a sami čápi na naše lidské pocity, dotazy a domněnky nemají čas a musí řešit úplně jiné věci, ať se nám to líbí nebo ne. Takže dále už bez fotografií a hlavně pro ty, kteří se ptali.
Ve Šťáhlavech došlo k prokazatelnému úhynu hnízdícího samce. Z naší strany prokázáno, ověřeno, potvrzeno a mláďata na základě zjištěných skutečností a našich v oboru získaných zkušeností a po konzultaci s místně příslušným orgánem ochrany přírody na speciální povolení mláďata z hnízda sundána a zajištěna.
Čapí pár zahnízdil ve Šťáhlavech velice brzy, a to už začátkem měsíce března, patří tedy opakovaně k těm, co na hnízdo přilétají pravděpodobně ze Španělska či Německa již koncem měsíce února a v posledních letech spolu s dalšími páry čápů hnízdícími třeba v Chebu, Chodové Plané, Mirošově, Boru u Tachova, Točníku u Klatov atd., mají mláďata cca o měsíc dříve než část populace čápů, která stále létá zimovat několik tisíc km do Afriky a vrací se na hnízda k nám až koncem března, začátkem dubna. Navíc kolem hnízda ve Šťáhlavech se celý březen a duben (a to i v den sundávání mláďat) pohyboval i jiný pár, který chtěl hnízdo obsadit. Takže je logické a velice pravděpodobné, že hned po sundání mláďat a v momentě, kdy „ovdovělá“ samice hnízdo třeba jen na chvilku opustila, obsadil její hnízdo úplně jiný pár! Ten navíc mohl být složený z čápů, kteří přilétli později až v dubnu a marně hledali místo k hnízdění. Nečekaně uvolněný komín s hnízdem byl pro ně pak okamžitá šance, a tak ve Šťáhlavech jede druhý pokus a budou letos třeba ještě další mláďata.
To samé se úplně klidně mohlo odehrát i s vdovou po uhynulém samci, které jsme sebrali její mláďata. Divoká zvířata mají dle přírodních zákonů a pudů za úkol se pokud možno rozmnožit za každou cenu, a byť my jim do toho neustále kecáme a cpeme jim naše lidské pocity, lásku, city, věrnost a jiné výhradně lidské výsady, tak ona si na nic nehrají a vítězí přirozený pud! Takže je úplně klidně možné, že už druhý den naše vdova přestala truchlit, klofla jiného, třeba i lepšího frajera, a tím dostala druhou šanci dát populaci další mláďata!
Obojí je možné, ale jak říkám, pohybujeme se pouze v rovině předpokládaných hypotéz, jelikož čápi jsou od sebe jen těžko rozeznatelní a tím, že nemají ornitologické kroužky či jiné značky, tak ve finále nevíme vůbec nic.
Každopádně všechna tři osiřelá mláďata jsou od této soboty úspěšně adoptovaná do náhradních hnízd opět k čápům bílým, a tím jsme jim dali druhou šanci, když o tu první přišli v momentě, kdy jim táta uhořel na trafostanici.
A kdyby snad ještě někoho napadlo, proč si samice jako samoživitelka nenašla jiného frajera, který by jí pomohl s výchovou mláďat, tak ani tento lidský mustr u tohoto druhu nefunguje, jelikož čápi bílí v rámci zachování zdravé silné populace s vlastním kvalitním genetickým základem se neustále rvou jak o hnízda, tak o samice a nemají pochopení pro jiná konkurenční mláďata.
Koneckonců i ta adopce je kolikrát dosti na hraně, ale stále nám vychází procentuálně i co se výsledného efektu týká jako jeden z nejlepších způsobů, jak vrátit lidmi dočasně chované mládě zpět do volné přírody, zejména když to máme vyzkoušené dnes už u 120 čápů.
