TISKOVÁ ZPRÁVA DES OP
Záchranná stanice živočichů Plzeň
18. 12. 2022
Chov černé zvěře načerno v zástavbě i mezi paneláky,
aneb divoké prase do našeho města nepatří, vyžeňte je pryč!
Růženka, Mařenka a Boženka, jedna má tři, druhá pět a třetí šest odrostlých selat. Z roztomilých pruhovaných selátek jsou dnes už pěkní cvaldové tak do třiceti kil a více. Za chvilku si i oni budou muset najít vlastní lokalitu a teritorium. Kde to bude, je vcelku jasné, jelikož většina lokalit v Plzni je již obsazená a krom náměstí a sadového okruhu už tady toho moc k rozebrání není.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/01.jpg)
Léta s námi žijí a sdílejí stejný prostor. V Plzni s nimi žijeme už několik let a dělíme se nejen o příměstské oblasti a parky, ale dnes i o některé neudržované vnitřní plochy, areály a objekty. My ve dne a oni zase pod rouškou tmy po setmění a v noci. Začalo to na Valše, pak v Borském parku, Liticích, Bolevci, Doubravce, Bílé Hoře, Roudné, Mikulce, Homolce, Pecihrádku, Chlumu….
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/02.jpg)
Dnes je potkáme už úplně všude, a jelikož patří mezi nejinteligentnější a nejpřizpůsobivější živočišný druh, který má k lidem nejblíže a kolikrát se i my chováme mnohem hůře než oni, tak nám začali vadit. A to zejména na podzim a v zimě, kdy je brzy tma, krajina je holá, přehledná a jsou všude vidět.
Zeleň bez listí, pole bez plodin, zima na krku, tukové zásoby nutné a hlavně všude nepořádek, a bože, ty hromady žrádla. Léta si je chováme, hýčkáme a vytváříme jim ideální prostředí pro život a najednou nám vadí, bojíme se jich, trpíme pocitem, že nás ohrožují a svádíme to na to, že nás omezují, dělají nepořádek, ryjí a ničí trávníky. Je jich moc, chceme to řešit, musí se to přece řešit, píší se petice, stížnosti, každý tomu rozumí a je třeba je vyvraždit a vyhnat!
Zeleň bez listí, pole bez plodin, zima na krku, tukové zásoby nutné a hlavně všude nepořádek, a bože, ty hromady žrádla. Léta si je chováme, hýčkáme a vytváříme jim ideální prostředí pro život a najednou nám vadí, bojíme se jich, trpíme pocitem, že nás ohrožují a svádíme to na to, že nás omezují, dělají nepořádek, ryjí a ničí trávníky. Je jich moc, chceme to řešit, musí se to přece řešit, píší se petice, stížnosti, každý tomu rozumí a je třeba je vyvraždit a vyhnat!
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/03.jpg)
Už několik měsíců na monitoringu a pohybu divokých prasat pracují kolegové z Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně. Večer co večer drží hlídky na jednotlivých úsecích a místech v různých částech Plzně. Mapují, kolik kde operuje bachyní (samic) se selaty (mláďaty), kudy chodí, odkud jsou, kde žerou a kde odpočívají přes den. Noční vidění, infra kamery, fotopasti, nejrůznější pamlsky a nástrahy. Vědí hodně, ale stále je to málo, navíc střílet v zástavbě a mezi paneláky nepřichází v úvahu! „Není to snadné na krmení nám kašlou, mají ho všude nadbytek, přesouvají se na obrovské vzdálenosti a neuvěřitelně rychle mění taktiku i zvyky. Navíc není kam je vyhnat, protože lidi jsou všude,“ konstatoval kolega Marek Kůs, když jsme se na Roudné potkali.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/04.jpg)
A já říkám: „Není to fér a za to, že jsou dnes nejenom v okrajových částech Plzně, ale i uprostřed vnitřní zástavby, si můžeme jen a jen sami. Černé skládky, hromady bio-odpadu, nepořádek kolem odpadkových košů a popelnic, tábořišť bezdomovců, všude poházené zbytky jídla, nepořádek, odpadky. Navíc divoká prasata nejsou ani zdaleka tak nebezpečná, jako například volně pobíhající psi anebo i nutrie, které si ochotně a s oblibou krmíme na plzeňských řekách! Dokonce ani nedokáží udělat takový nepořádek, jako například bezdomovci, kteří jsou dnes nastěhovaní v každém remízu či zeleni“ A to nám ale nevadí, to je přece všude a normální! Na to jsme si už zvykli a ti se střílet nedají!
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/05.jpg)
Přiznejme si to! Zase jen máme strach z událostí, které nemůžeme sami ovlivnit, bojíme se Ruska, zimy, chudoby, a tak je třeba najít nějaký zástupný problém. Nějakého obětního beránka a někoho, na kom si lze legálně a kolektivně „schladit žáhu“, uspokojit své potřeby a pudy a ukázat, jakou mám moc! Je třeba utvrdit sám sebe, že tomu rozumím a dokázat sám sobě, že dokážu věci řešit, ovlivňovat a měnit! Taková ta vnitřní potřeba sám sebe a své blízké ochránit a bránit! A když nemůžu tam, tak aspoň tady! Tady a teď z tepla domova, s plnou ledničkou, ideálně e-mailem a nebo na sociálních sítích!
To funguje a je bohužel i realita dneška! Společně to krmíme strachem a došlo to už tak daleko, že věc řeší orgány myslivosti, Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně, Správa veřejného statku MP, městská policie, městské obvody, starostové, koalice, opozice a já nevím kdo ještě. Už nám chybí jenom zákaz vycházení, ozbrojené hlídky domobrany, lidové milice a národní garda!
Lidé neblázněte! I já mám strach z toho, co bude, ale divokých prasat se nebojím! Za třicet let činnosti v oboru a provozování Záchranné stanice živočichů v Plzni nemáme hlášené a doložené ani jedno jediné napadení člověka divokým prasetem. Pokud tedy nepočítám toho jednoho chudáka cyklistu, kterého divoké prase nešťastnou náhodou srazilo z kola, když se potkali na lesní cyklostezce někde na Valše. Mnohem více lidí se mi hlásí, že je kousla nutrie, nebo netopýr, když s ním manipulovali bez rukavic. Navíc divoká prasata jsou opravdu chytrá a mají s námi lidmi jen ty nejhorší zkušenosti.
To funguje a je bohužel i realita dneška! Společně to krmíme strachem a došlo to už tak daleko, že věc řeší orgány myslivosti, Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně, Správa veřejného statku MP, městská policie, městské obvody, starostové, koalice, opozice a já nevím kdo ještě. Už nám chybí jenom zákaz vycházení, ozbrojené hlídky domobrany, lidové milice a národní garda!
Lidé neblázněte! I já mám strach z toho, co bude, ale divokých prasat se nebojím! Za třicet let činnosti v oboru a provozování Záchranné stanice živočichů v Plzni nemáme hlášené a doložené ani jedno jediné napadení člověka divokým prasetem. Pokud tedy nepočítám toho jednoho chudáka cyklistu, kterého divoké prase nešťastnou náhodou srazilo z kola, když se potkali na lesní cyklostezce někde na Valše. Mnohem více lidí se mi hlásí, že je kousla nutrie, nebo netopýr, když s ním manipulovali bez rukavic. Navíc divoká prasata jsou opravdu chytrá a mají s námi lidmi jen ty nejhorší zkušenosti.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/06.jpg)
Kdy může být divoké prase opravdu nebezpečné!
Autem sražené, postřelené, nebo doma odchované divoké prase může být venku lidem nebezpečné! Zejména pokud se zvíře nemůže hýbat, utéct, má bolesti a cítí se v ohrožení! To jsou případy, kdy lze předpokládat, že se bude bránit. Divoká prasata koušou jako psi, nebo dokáží rozpárat nohu z tlamy vyčnívajícími páráky. Při tom hlasitě kvičí a snaží se vás zastrašit, takže je důležité vždy pečlivě vyhodnotit danou situaci, snažit se vymyslet příčinu atypického chování zvířete a neprodleně přes Policii ČR kontaktovat místně příslušné orgány myslivosti.
Historky o tom, jak někde na někoho číhalo divoké prase za stromem, aby pak vyskočilo a kouslo ho včetně toho, jak je nebezpečná samice s mláďaty, jsou většinou povídačky. I když, když jsem prověřoval upytlačené metrákové prase na Doubravce kousek od kostela sv. Jiří, tak jsem se také bál, aby najednou nevyskočilo.
Historky o tom, jak někde na někoho číhalo divoké prase za stromem, aby pak vyskočilo a kouslo ho včetně toho, jak je nebezpečná samice s mláďaty, jsou většinou povídačky. I když, když jsem prověřoval upytlačené metrákové prase na Doubravce kousek od kostela sv. Jiří, tak jsem se také bál, aby najednou nevyskočilo.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/07.jpg)
Upytlačené prase divoké 19.11. 2018 v Plzni Pod Chlumem.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/08.jpg)
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/09.jpg)
Hlídejte si psy.
Pokud venčíte psa na vodítku anebo ho máte pod kontrolou a ovládáte bezpečně na dálku povely, nemusíte se ničeho bát. Psa s člověkem v zádech divoké prase nikdy nenapadne. Problém ovšem nastane, když volně pobíhající pes zaběhne do rákosiny, porostu či kukuřice a začne prasata vyštěkávat, napadat či dokonce honit. V takovém případě prase psa kolikrát i zabije a je jedno, jestli je velký nebo malý, jde mu o život a je to pak kdo s koho. Hodně psů už takhle doplatilo na svou troufalost a nedbalost svého páníčka. Dávejte si na to pozor i v zástavbě.
Pokud venčíte psa na vodítku anebo ho máte pod kontrolou a ovládáte bezpečně na dálku povely, nemusíte se ničeho bát. Psa s člověkem v zádech divoké prase nikdy nenapadne. Problém ovšem nastane, když volně pobíhající pes zaběhne do rákosiny, porostu či kukuřice a začne prasata vyštěkávat, napadat či dokonce honit. V takovém případě prase psa kolikrát i zabije a je jedno, jestli je velký nebo malý, jde mu o život a je to pak kdo s koho. Hodně psů už takhle doplatilo na svou troufalost a nedbalost svého páníčka. Dávejte si na to pozor i v zástavbě.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/10.jpg)
Na fotografii tři divoká prasata odpočívající (ukrytá) v rákosí u Velkého Boleveckého rybníka, cca 50 m od stezky pro pěší.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/11.jpg)
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/12.jpg)
Čurda na Valše.
Našli ho jako sele, když jsme s ním natáčeli do našeho příběhu pro děti, byly mu tři roky. Svého pána miloval, poslouchal a chránil. Ten s ním chodil na vycházky do lesa a nedej bože, aby jeho člověkovi někdo podal ruku, poplácal ho přátelsky po zádech anebo nějak verbálně napadl. V ten moment Čurda fungoval jako metrákový pitbul. Nevím, jestli ho ještě mají, ale místní si vyprávěli o tom, jak je kolikrát nepříjemně Čurda překvapil, a běželi, co jim nohy stačily.
Našli ho jako sele, když jsme s ním natáčeli do našeho příběhu pro děti, byly mu tři roky. Svého pána miloval, poslouchal a chránil. Ten s ním chodil na vycházky do lesa a nedej bože, aby jeho člověkovi někdo podal ruku, poplácal ho přátelsky po zádech anebo nějak verbálně napadl. V ten moment Čurda fungoval jako metrákový pitbul. Nevím, jestli ho ještě mají, ale místní si vyprávěli o tom, jak je kolikrát nepříjemně Čurda překvapil, a běželi, co jim nohy stačily.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/13.jpg)
Natáčení (Vladimír Nový) s Čurdou v Plzni na Valše rok 2014.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/14.jpg)
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/15.jpg)
Selata u sběrného místa odpadu.
Křovíčko, zarostlý pangejt kousek od sběrného místa odpadu v nové zástavbě na Valše. Pár metrů od obrubníku chodníku mezi novými domy vrhla samice několik malých selat. Proč zrovna tam, nikdo nevěděl, ale projít kolem po chodníku aniž by se z křoví neozývalo strašidelné kvičení a děsivé cvakání zubů vyděšené matky, bylo téměř nemožné. Volali mi úplně stejně vyděšení místní a naštěstí jsme se domluvili na tom, že než matka selata odvede (což trvalo pár hodin) tak nebudou kolem chodit. Na místě zasahovala i velice profesionálně městská policie, nakonec vše dobře dopadlo a všichni incident přežili bez úhony.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/16.jpg)
Natáčení „Otíka“ V Oboře Podrážnice u Horšovského Týna rok 2014. Kameraman Vladimír Nový natáčí bachyně se selaty.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/17.jpg)
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/18.jpg)
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/19.jpg)
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/20.jpg)
Bivoj Petr Kokoška Městská policie Plzeň, odchyt divočáka holýma rukama do sítě v uzavřeném průmyslovém objektu v Koterově, prosinec 2015.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/21.jpg)
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/22.jpg)
Zaručená zpráva:
Prasata číhající na děti vracející se ze školy v Plzni na lokalitě Pod Záhorskem jaro 2022.
![](/images/2022/202211218_divoka_prasata_v_plzni/23.jpg)