4. 9. 2023 Smolařka

 
Labuť, o které budu psát, většina z Vás už zná.
 
Vylíhla se v roce 2017 na rybníku Košinář, který je součástí plzeňské Bolevecké kaskády a atraktivní rekreační oblasti v Plzni.
 
Zhruba ve čtvrtém roce života (pohlavní dospělosti r. 2020) zahnízdila se svým prvním labutím partnerem, tehdy vdovcem z nedalekého rybníka Nováček. Sotva dostavěli hnízdo a samice měla snášet, tak se samec při přeletu zabil nárazem do drátů el. vedení. Ten rok už samozřejmě nehnízdila. 
 
Mladičká vdova si tak na další hnízdní sezónu 2021 přivedla na rybník Nováček labuťáka jiného, a to mládě z roku 2018 a Červeného rybníka u Jivjan (DO). Nedostatek vhodného hnízdního materiálu a nestabilní výška vodní hladiny měla za následek, že ze dvou narychlo snesených vajec do chatrného  a navíc vyplaveného hnízda ve větvích plazivé vrby se vylíhlo pouze jedno mládě, které po deseti dnech od vylíhnutí záhadně zmizelo.
 
A to už se dostáváme do roku 2022, kdy labutí pár se snaží zahnízdit na Třemošenském rybníku pod Nováčkem. Než to stihne, tak se samice chytne na pytláckou rybářskou nástrahu a roztrhne si jícen.

Pohotový a perfektní zásah MUDr. Hany Makoňové jí zachrání život, ale v tomto roce už nezahnízdí a se samcem se zdržuje střídavě jak v Plzni, tak na Vltavě v Praze.

 

 

 

 

 

A tak relativně první úspěšné hnízdění  přichází až letos v roce 2023. Pár zahnízdí na Třemošenském rybníku, společně vysedí pět labutích mláďat a oba rodiče je z důvodu nedostatku potravy vodí po kaskádě od Kameňáku až po Šídlovák tam a zpět.

 

 

I přesto 13. 8. 2023 kroužkujeme na rybníku Nováček celkem čtyři mláďata a odečítáme kroužky obou rodičů.

 

 

Ve čtvrtek 31. 8. 2023 však hlásí paní Jana Jiroutová z Plzně na linku hasičů nález poraněné labutí samice na Třemošenském rybníku. Operační středisko HZS PK případ okamžitě předává k nám na záchrannou stanici a za necelých dvacet minut odchytávám s paní Janou Jiroutovou (viz. foto) totálně zdecimovanou, vyčerpanou, apatickou a poraněnou labutí samici s číslem kroužku LA 1621.

 

 

 

Labuť převážím na veterinární vyšetření na kliniku Vedilab a následně do ZSŽ Plzeň. Prognóza je nejistá, zdravotní stav kritický, ale upřímně, nemám sílu ji utratit, co kdyby náhodou.

 

 

Happyend se však nekonal, třetí den labutí samice zranění podlehla a uhynula.
 
Pitva prokázala to, co jsme si mysleli. Trauma hlavy a páteře, úraz, napadení velkou šelmou.

 

 

 

 

 

Když už se labuť pitvala, zajímal nás i její loni odoperovaný a tolik diskutovaný tržený jícen. Bylo hodně těžké najít místo, kde byl jícen sešitý a sedmicentimetrová jizvička v podobě tenkého proužku na jícnu nebyla pořádně ani vidět. To je prostě ta obrovská hojivost divokých zvířat a velmi dobře odvedená práce MUDr. Hany Makoňové, viz foto.

 

 

 

 

Labutí samec vdovec po smolařce zůstává se čtyřmi mláďaty na Nováčku, Třemošenském, Kamenném a Šídlovském rybníku úplně sám.

 

 

Zda to zvládne a odchová letos alespoň všechna čtyři mláďata, je ve hvězdách, jelikož podle místních kolegů je tlak ze strany pohybu lidí a volně pobíhajících psů na této lokalitě bohužel hodně extrémní, na Nováčku není žádná potrava („vodní tráva“) a zatímco na sociálních sítích přecitlivělá veřejnost řeší nepodstatné nesmysly, tak tohle ve své podstatě nikoho moc nezajímá!    
 
Přitom ani zdaleka se letos nejedná na této lokalitě o první případ. Dne 28. 7. 2023  zajistili kolegové z Městské policie Plzeň na malém Boleváku jedno ze šesti labutích mláďat.
 
Poměrně už větší mládě bylo hlídkou přivezeno do ZSŽ Plzeň ještě živé, a to s četnými traumaty trupu a páteře. Čelisti opravdu velké šelmy jí doslova rozdrtily trup za živa na kaši, zvíře nemělo šanci na přežití.

 

 

 

Dnes na Boleváku má labutí pár už jen čtyři mláďata. Co se stalo s tím pátým, nikdo neví, ale je pravda, že hodně lidí nám i policii hlásí, že byli svědky toho, jak volně pobíhající psi labutě atakují a honí. Nevím přesně, jaká jsou pravidla v návštěvním řádu městské rekreační oblasti pro volný pohyb psů, ale vím docela jistě, že je to vše zase jen zbytečný důsledek lidské bezohlednosti, sobeckosti a hlouposti.
 
A jsme opět u toho samého co v prvním případě. Všichni nám budou radit, co máme dělat, jak a kde máme zasahovat. Zároveň nás budou kontrolovat, jestli se o naše zvířecí pacienty staráme s dostatečnou láskou a empatií, ale to, že každý den uhynou desítky, možná i stovky zvířat zcela zbytečně (pod koly aut, po nárazu na sklo, zamotaných do vlasců, pádem do šachty ….), tak to nikoho vlastně ani moc nezajímá!
 
Svět se zbláznil a je škoda, že všechnu tu energii, pozornost a rádoby zájem nedokážeme použít smysluplně a tam, kde je třeba.
 
Možná by pak i smolařka měla díky lidem více štěstí!