2. 10. 2023 Realita

 
K napsání tohoto příspěvku mě inspirovala naše desetiletá dcera Hanina, žákyně 4. A ZŠ Plzeň – Újezd a její poznámky, postřehy a vyprávění o přednášce Městské policie Plzeň.

Když mi s nadšením v úterý (26.9. 2023) odpoledne po škole vyprávěla, co vše na přednášce paní strážnice „policistka“ říkala a jaká jim k tomu pouštěla instruktážní videa, byl jsem rád, že něco takového vůbec existuje a že Městská policie Plzeň nám prostřednictvím svých lidí nejenom pomáhá se záchranou zvířecích pacientů, ale že se věnuje i tak důležité prevenci, osvětě a vzdělávání i v jiných důležitých oblastech.

A proto tento můj dnešní příspěvek posílám i panu primátorovi a členům Rady města Plzně, jelikož to co Městská policie Plzeň v rámci své činnosti rovněž realizuje a dělá,  je podle mého názoru věc opravdu zásadní.      

Je důležité, aby naše děti vyrůstaly v realitě a reálném životě. A tady opět na tomto konkrétním příkladu propojím volně žijící druhy živočichů a naši záchrannou stanici s tím, že i výchova dětí a třeba i přednáška o bezpečnosti silničního provozu a bezpečné jízdě autem spolu úzce souvisí.

Podle mého názoru je nezbytně nutné, abychom dětem ukazovali i opravdový reálný svět, a to i v tom nejdrsnějším provedení, protože jenom tak jsme schopni je ochránit a patřičně připravit na samotný život. A to úplně stejně, tak jako to dělají rodiče či matky volně žijících (divokých) zvířat. Ve většině případů totiž zejména zvířecí matky, na kterých leží hlavní gro pomyslné výchovy (přípravy) mláďat pro život, je totiž vůbec nešetří. A to i přesto, že někteří zvířecí rodiče jsou opravdu rodiči vzornými, ochotnými za svá mláďata položit i svůj život, tak ve finále jejich výchova je kolikrát z našeho lidského pohledu nekompromisní a tvrdá. Každopádně to ale mláďatům prospívá a díky tomu následně přežijí i v těch nejdrsnějších podmínkách či nejpřísnějším přírodním systému.

A stejně tak bychom měli vychovávat naše děti my. Ve správný moment a správný čas jim poskytovat a předávat informace, které nejsou zrovna jen růžové a z edice snů bezstarostného dětského světa, případně rodiči uměle vytvořeného blahobytu. I děti by měly vědět, co vše se může stát, když udělají chybu, případně když nebudou vědět, co v jaké situaci dělat. Rovněž by se měly potkávat i s tím, co se kolem nich děje, vědět, že svět má určitá pravidla a zákonitosti a že záleží i na nich, jejich reakcích a chování.  

A tak jsem opravdu rád a děkuji paní „policistce“, že její výukový program, se kterým Městská policie Plzeň jezdí po školách, byl plný konkrétních případů, příkladů a ukázek, které si děti nejenom zapamatují, ale i okamžitě je aplikují do reálného života.

Nemusím Vám asi vyprávět, že naše cesta ze školy autem toho dne byla tentokrát úplně jiná a že jsem nemusel kontrolovat, zda je malá připnutá. Ba naopak, já byl kontrolován, zda jsem připnutý, zda jedu v obci opravdu padesát, a to vše za nepřetržitého a zaujatého výkladu, jak to vypadá, když proletí figurína nepřipoutaného dítěte mezi sedačkami předním oknem, když spolujezdec má v autě nohy na palubní desce, když vjel kamion na železniční přejezd…… 

O tom, že přednáška minimálně naši dceru velice zasáhla, svědčí i její operativně a velice rychle v průběhu výkladu vyhotovené osobní poznámky. Pravda, paní učitelka českého jazyka by k tomu určitě měla právem výhrady, ale obsahově se to shoduje s tím, co je pro duši a bezpečnost desetiletého dítěte aktuálně potřebné a měl by vědět každý z nás.

 

 

 

Poznámka na závěr.

Jedním z našich bezkonkurenčně nejúspěšnějších programů ekologické výchovy je mimo jiné pitva ryby. Oblíbená přednáška, zejména v předvánočním čase pro žáky I. stupně, nám přinesla mnoho zajímavých poznatků. Děti i v tomto věku doslova lační po této zkušenosti a málokdo využije možnosti se pitvy nezúčastnit. Ba naopak, každý to chce vidět, chce si na to sáhnout, ptají se a bez jakýchkoliv zábran a předsudků vnímají, co a jak v životě funguje.
 
I v tomto případě je často patrné, že kolikrát přehnaná snaha uchránit děti před realitou je pro ně spíše škodlivá, a že je tím vlastně vůbec nechrání, ba naopak.