TISKOVÁ ZPRÁVA
název - téma:
Kam s nimi?
ze dne:
srpen 2008
místo konání:
Praha - Plzeň - Tachovsko
vlastní zpráva:
Doslova řečnickou otázkou „Kam s nimi?“ se zabýváme v těchto dnech na Záchranné stanici živočichů v Plzni v souvislosti se dvěmi uměle vylíhlými mláďaty labutě velké. Zhruba před dvěmi měsíci jsme totiž z Prahy (městské části Kyje) kromě čtyř čerstvě vylíhlých mláďat s jejich matkou převezli i dvě nasezená labutí vejce.
Přesněji řečeno se při této akci jednalo o záchranný transfer a přesun labutí rodinky z nevhodného rybníka, kde bylo prováděno odbahňování a přečerpávání kalu do míst, kde měla labutí rodina postavené hnízdo. O této akci se již několikrát v médiích hovořilo a zatím, co vylíhlá mláďata spolu s matkou putovaly ihned po převozu do Plzně na náhradní lokalitu (Bor u Tachova – Hliněný rybník), dvě nevylíhlá vejce byla převezena do umělé líhně Vlastimila Voráčka z Roupova. Zhruba po třech dnech se z vajec vyklubala dvě malá mláďata. Ta přišla na svět do umělého prostředí a první, co po vyklubání viděla, byl člověk. Přistrčit je k sourozencům a matce na rybníku na Tachovsku bylo nemožné, neboť věkový rozdíl 
způsobený pozdějším vylíhnutím by jim nedal ke zdárnému začlenění do rodiny příliš velkou šanci. Jako problém se ukázala i částečná fixace mláďat na člověka, a tak labuťátka zůstala prozatím na stanici. Po několika dnech jsme však začali nežádoucí inprinting u mláďat potlačovat, a proto jsme se o minulém víkendu pokusili mláďata začlenit (vrátit) do jejich pravé rodiny. Nyní už byl rozdíl mezi mláďaty s ohledem na velikost nepatrný, ale jako problém se ukázala fixace ptáků na jiné prostředí. Po vypuštění mláďat na rybník o ně sice jejich biologická matka okamžitě jevila zájem, ale naše mláďata se velkého bílého ptáka spíše bála, než by se k němu přidružila. Nepomohl ani pokus přistrčit mláďata k jejich sourozencům. Nově dovezené labutě vždy od rodiny uplavaly a ve finále se rozhodly, že raději odejdou i ze samotného rybníka. Zhruba po hodině naprosto suverénně opustily vodní hladinu a po louce se vydaly pryč. Nezbylo nám tedy nic jiného, než je opět naložit do lodny a odvézt zpátky na Záchrannou stanici. Tady ve výběhu budou muset počkat až vyrostou a přepeří, abychom je následně jako velké, samostatné, bílé labutě mohli vypustit na řeku Berounku. Pevně věříme, 
že si přes zimu v hejnu jiných ptáků uvědomí, že labutě patří k labutím a podle toho se budou také chovat. S adopcí u labutí, hus a kachen jsou vždy velké problémy. Rodiče se s mláďaty dorozumívají speciálním hlasovým projevem (kejháním) a podle něj bezpečně poznají jak rodiče svá mláďata, tak obráceně. Mimo jiné u těchto druhů ptáků uvádí odborná literatura i poznatky, že ke komunikaci mezi matkou a mládětem dochází i těsně před vylíhnutím, kdy se mládě ozývá ještě z vajíčka. Důležité je i to, koho mláďata po vylíhnutí vidí jako prvního, což v tomto případě nebyla labutí samice, ale Vlastimil Voráček, jejich náhradní táta.
zpracoval:
Karel Makoň DES OP (777 145 960)
zpráva ke stažení ZDE
Ať jste lidé, zvěř či ptáci, najít si nás nedá práci:
www.desop.cz