20. 3. 2024 Labuť Blatnice u Nýřan

 
Sezóna je v plném proudu, letos vše o měsíc dřív, než kdy jindy. Kolikrát ještě v polovině měsíce dubna jsme si mohli dovolit vyrazit na kroužkovací ornitologický kurz do Třeboně, aniž by se to nějak odrazilo na chodu naší záchranné stanice. Letos už v polovině března to vypadá jako na začátku měsíce května a to nejsou ještě ptačí mláďata! 
 
Voliéry jsou plné zvířecích pacientů a každý den máme jeden až tři případy, výjezdy a zásahy. A tak ani tato středa nebyla bohužel výjimkou. Dopoledne nezbytně nutné úkony na záchranné stanici, odpoledne kolem 15. hodiny plánovaný odchyt labutě velké se zlomeným křídlem na rybníku v Blatnici u Nýřan.
 
Tříletá labuť z roku 2022 se pravděpodobně při snaze přistát na rybník srazila o dráty el. vedení a se zlomeným křídlem na rybníku v Blatnici ji pozorovali místní již několik dní. 
 
Je středa 20.3. 2024 a na hráz rybníka přijíždí rovnou ze zaměstnání Radek Zeman. Rychle se převléká do pracovního, tak aby mohl v kajaku vyrazit za poraněnou labutí. Výhoda zlomeného křídla je, že labuť z rybníka neodletí, ale chytit se na otevřené vodní hladině také úplně snadno nedá.
 
Na protějším břehu u přítoku už prostor monitoruje a jistí Gábina Černá. I ona je již oblečená do neoprenu a připravena labuť odchytit i za cenu koupání. Já akci tentokrát pouze dozoruji ze břehu a sleduji pomocí dronu. Do ničeho se těm dvěma nemíchám, sami dobře vědí, co mají dělat a je to o určitém citu, zkušenostech a rychlém rozhodování.
 
Radek pronásleduje labuť na vodě. Labuť se mu točí na místě a do zúženého přítoku ke Gábině se jí evidentně nechce. Proto mění taktiku, a i se zlomeným křídlem je stále hodně rychlá. Taktiku však mění i oba chytající a jediná šance, kde by mohla labuť alespoň trochu zpomalit je, když jí Radek kajakem natlačí z otevřené vodní hladiny ke břehu do větví padlé vrby. To dobře pochopila i Gábina, a tak díky vzájemné spolupráci a správném vyhodnocení situace je labuť úspěšně odchycena.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přes bobří mokřad na Valše se vracíme s Gábinou zpět do Plzně. Gábina do práce do Divadla JKT, jelikož na odchyt labutě měla jen necelé tři hodiny odpolední přestávky a já s labutí na záchrannou stanici.
 
U vstupu do nového divadla, kde Gábina vystupuje z auta, ji ještě přemlouvám, abychom z recese udělali jednu fotografii, jako že dnes v divadle hrají „Labutí jezero“, což samozřejmě není pravda, ale na fotce to vypadá věrohodně.

 

 

Kolem devatenácté hodiny téhož dne se na stanici potkáváme opět všichni včetně Hany Makoňové. Děvčata čekají na veterináře, já fotím základní předoperační vyšetření a jedu domů zajistit naší malou a psát tiskovku. V době, kdy stahuji fotografie a píši tento odstavec, jsou všichni ještě na ošetřovně a stále se věnují labuti.

Prostě krátké dny a sezóna v plném proudu.