TISKOVÁ ZPRÁVA
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
25. 5. 2024
Kroužkování čápů letos zahájeno
V sobotu 25. 5. 2024 jsme s kolegou Milošem Paiskerem zahájili první letošní kontrolu a kroužkování námi sledovaných hnízd čápů bílých v Plzeňském kraji. Díky informacím od našich zpravodajů jsme přednostně jeli na lokality, kde čápi letos přilétli a zahnízdili nejdříve.
Kroužkování nám poněkud komplikovalo počasí, zejména silné dešťové přeháňky. Naštěstí kolega Miloš Paisker je profesionál a kroužkování čápů se v rámci projektu Druhové ochrany DES OP věnuje již od roku 1997, rok poté co se stal členem spolku.
Tento plzeňský přední ornitolog a kroužkovatel (odchovanec Karla Langa a jeden z nejdéle sloužících členů DES OP) spolu se mnou pamatuje ještě RNDr. Stanislava Benedu, který čápy bílé monitoroval a kroužkoval v celém Západočeském kraji přes 50 let. A tak i letos jsme spolu s Mildou zahájili kroužkování na lokalitách, jako tomu bylo před pětadvaceti lety ještě se Standou Benedou.
V Dobřanech už minimálně 10 let čápi na zimu neodlétají do teplých krajů a zdržují se na hnízdě celoročně. Proto také letos na hnízdě na komíně dobřanské pekárny Milda za technické podpory Radka Zemana okroužkoval celkem tři už pěkná mláďata.
Zda je to však pro čápy a přírodu vůbec dobře či nikoliv, když tu čapí pár zimuje a vyvádí mláďata jako první, se ukáže až časem. Zatím se domníváme, že je to zapříčiněno hlavně tím, že se čápi i v zimě přikrmují na skládce tuhého komunálního odpadu Vysoká.
Jeden z rodičů má na noze ornitologický kroužek, a tak víme, že se jedná o námi (Mildou 13.6. 2009) kroužkované mládě na hnízdě v Chotěšově.
Kroužkování nám poněkud komplikovalo počasí, zejména silné dešťové přeháňky. Naštěstí kolega Miloš Paisker je profesionál a kroužkování čápů se v rámci projektu Druhové ochrany DES OP věnuje již od roku 1997, rok poté co se stal členem spolku.
Tento plzeňský přední ornitolog a kroužkovatel (odchovanec Karla Langa a jeden z nejdéle sloužících členů DES OP) spolu se mnou pamatuje ještě RNDr. Stanislava Benedu, který čápy bílé monitoroval a kroužkoval v celém Západočeském kraji přes 50 let. A tak i letos jsme spolu s Mildou zahájili kroužkování na lokalitách, jako tomu bylo před pětadvaceti lety ještě se Standou Benedou.
V Dobřanech už minimálně 10 let čápi na zimu neodlétají do teplých krajů a zdržují se na hnízdě celoročně. Proto také letos na hnízdě na komíně dobřanské pekárny Milda za technické podpory Radka Zemana okroužkoval celkem tři už pěkná mláďata.
Zda je to však pro čápy a přírodu vůbec dobře či nikoliv, když tu čapí pár zimuje a vyvádí mláďata jako první, se ukáže až časem. Zatím se domníváme, že je to zapříčiněno hlavně tím, že se čápi i v zimě přikrmují na skládce tuhého komunálního odpadu Vysoká.
Jeden z rodičů má na noze ornitologický kroužek, a tak víme, že se jedná o námi (Mildou 13.6. 2009) kroužkované mládě na hnízdě v Chotěšově.
Jako jedni z prvních přilétají v posledních letech i čápi na hnízdo do Horšovského Týna. I tady Miloš Paisker mezi bouřkovými mraky na umělé hnízdní podložce v sídlišti okroužkoval celkem dvě už velice pěkná a velká mláďata. Jeden z kroužkovaných rodičů na hnízdě je původem od Českých Budějovic z obce Lišov, kde ho jako mládě na hnízdě kroužkoval 23.6. 2017 kolega Stanislav Chvapil hlavní koordinátor ochrany čápů v ČR.
Poslední hnízdo, na které Milda v sobotu vylezl, bylo hnízdo v Boru u Tachova. Tady na umělé hnízdní podložce na pozemku firmy Střechy Homolka jsme okroužkovali další čtyři velká mláďata kroužkovaného čapího páru s ornitologickými kroužky z Německa. I tady se pár na hnízdo vrací již koncem měsíce února a předpokládáme, že zimuje v sousedním Německu, přičemž domů to má přes kopec. Kroužky čapího páru každý rok odečítají manželé Machačovi. Ti potvrdili, že i letos se jedná o stejný stabilní hnízdící pár z let předešlých.
